Migrénou trpí víc než milion Čechů. Ničí život i vztahy, k účinné léčbě se řada lidí nedostane

Migréna není jen obyčejná bolest hlavy, ale složitý proces s několika fázemi. Příznaky mohou zahrnovat změny nálady, euforii, depresi či podrážděnost. Asi třetina pacientů zažívá poruchy zraku, brnění končetin či dočasnou neschopnost mluvit. Samotná bolest hlavy bývá pulzující, intenzivní a může trvat hodiny až dny. Po záchvatu často následuje vyčerpání a malátnost.

Zatímco někteří pacienti mají jen několik záchvatů ročně a vystačí si s volně dostupnými léky, klidem a šerem, jiní trpí patnácti či více záchvaty měsíčně. Tito lidé bývají migrénou doslova paralyzováni a nejsou schopni běžných denních činností.

Podle Rýzy Blažejovské z pacientské organizace Migréna-help se sice daří povědomí o migréně ve společnosti zlepšovat, nemocní ale stále narážejí na nepříjemné reakce okolí. Situaci zmapoval loňský průzkum organizace, ve kterém odpovídalo přes 500 pacientů.

„Víc než polovina z nich se často setkává s nepříjemným chováním svého okolí, a to jak ze strany rodiny, tak i v práci, a dokonce i ve zdravotnickém prostředí. Je to zlehčováno větami typu ‚Zase tě bolí hlavička, ty se chceš flákat!‘ nebo ‚Ty jsi moc flámovala!‘ nebo ‚To zvládneš, vždyť jsi přece vydržela porod‘,“ přibližuje Rýza Blažejovská.

Léčba migrény se v posledních letech výrazně posunula. Kromě běžně dostupných analgetik pomáhají triptany a gepanty, které jsou na předpis. Nejslibnější novinkou je biologická léčba, která dokáže snížit frekvenci, délku i intenzitu záchvatů a představuje zásadní zlepšení pro pacienty s těžkými formami migrény.

Dostupnost moderní léčby však zůstává problémem. „Centra pro léčbu bolesti hlavy jsou přetížená a často mají omezený rozpočet,“ upozorňuje Blažejovská. Pacienti tak musí čekat dlouhé měsíce nebo cestovat stovky kilometrů za adekvátní péčí.