Migréna: Třetí nejčastější onemocnění na světě

Co se stane, když vás zasáhne migréna? „Trpíte pulzující bolestí, obvykle na jedné straně hlavy. Bolest narůstá a dosahuje až vysoké intenzity. Nesnášíte světlo, hluk, máte pocit na zvracení, zvracíte. Můžete mít zrakové obtíže, jako je jiskření nebo záblesky. Nejste schopni se soustředit a vykonávat ani běžné aktivity,“ vyjmenovává typické příznaky migrény neurolog Jiří Neumann.

Často je to nechtěný dar, který nemocný zdědí. „Začíná se potvrzovat familiární výskyt, který stojí až za sedmdesáti procenty migrén. Je to třetí nejčastější onemocnění, kterým trpí podle posledních údajů 1,1 miliardy lidí na světě, nejvíce v Belgii, Itálii a Norsku. V České republice žije přes milion lidí postižených touto nemocí,“ řekl šéf neurologického oddělení s tím, že celoživotně převažuje migréna u žen.

Úporné stavy migrény člověka zcela stáhnou z běžného života, pracovních povinností a nabourají jakékoli plány.

„Pamatuji si, jak mě kvůli migrénám rodiče museli odvážet ze školy. Ten den jsem nemohl ani sportovat, jít na kroužky nebo s klukama ven. Někdy, když jsme měli jet třeba na výlet, tak jsem i z návalu radosti dostal záchvat migrény, a bylo po plánech,“ popisuje příchod a následky migrén Jiří Neumann. „U dospělých se objevují ataky spíše naopak po negativních emočních stavech,“ doplňuje.

Stejně jako on si migrénou nenechala vzít své sny řada slavných a úspěšných osobností, například Charles Darwin, Frederic Chopin, Elvis Presley nebo tenistka Serena Williamsová.

„Migréna je porucha excitability mozku (klíčový proces, který zajišťuje schopnost neuronů reagovat na podněty, pozn. red.), která působí auru, bolest a doprovodné vegetativní jevy. Může mít i závažné komplikace, když například trvá déle než 72 hodin, může dojít k alteraci (zhoršení celkového zdravotního stavu, pozn. red.) nebo se může rozvinout i migrenózní infarkt mozku či spustit epileptický záchvat,“ popsal několik přidružených onemocnění primář neurologie a dodal: „U migreniků je také častější výskyt deprese, úzkostných poruch nebo onemocnění srdce. U dětí s migrénou je pak dvakrát vyšší výskyt alergií, astmatu nebo atopického ekzému.“

Migréna může mít i své spouštěče a provokační faktory. Patří mezi ně potraviny s glutamáty (polotovary, instantní pokrmy, koření), kofein, čokoláda a alkohol. Rovněž stres, nedostatek spánku, hladovění, intenzivní smyslové podněty, menstruace a změny počasí.

Průběh migrény lékaři popisují ve čtyřech fázích, kterými pacient postupně projde. Nejprve nastoupí prodromy, tedy soubor nespecifických příznaků ohlašujících příchod migrény. Může jít o pocity podrážděnosti, deprese, nebo naopak euforie, či náhlé únavy a malátnosti, které mohou trvat tři hodiny i několik dní.

Pak přichází až u třiceti procent postižených aura, krátká fáze trvající až 60 minut – nejčastěji jde o různé zrakové projevy. Objevit se může i porucha řeči nebo hemiparéza (jednostranné ochrnutí či oslabení končetin).

Třetí fází je záchvat bolesti, která má pulzující charakter a jejíž intenzita narůstá. Trvat může 4 až 72 hodin. Poslední, až dvoudenní fází je pozáchvatové období, kdy trvá vyčerpanost, únava, malátnost i nechuť k jídlu.

Migrénu poprvé popsal ještě před naším letopočtem Hippokrates, po něm Galén a Celsus. Ještě na začátku moderní doby byla považována za chorobu lidí neschopných čelit stresu, nespokojených osob nebo neurotiků.

V době kamenné se léčily migrény vyvrtáváním děr do lebky pazourky, tedy trepanací, o čemž svědčí nálezy proděravělých lebek z dob neolitu. Snesitelnější léčbou byly odvary z bylin, máku, ale i alkohol, indické konopí nebo opium a akupunktura.

„Kromě čaje z máty a třezalky mi babička také dávala různé obklady z rozmarýnu, levandule nebo kapku koňaku na kostce cukru. Ale receptů bylo opravdu hodně. Co babička, to jiný lék,“ vybavuje si se smíchem Jiří Neumann.

Po vynálezu aspirinu na konci 19. století přišla nová éra léčby v první polovině 20. století s ergotaminem a dihydroergotaminem. Moderní léčba se prosazuje od 70. let, kdy se začalo s profylaktickou léčbou. Jde o léky, které se užívají pravidelně, obvykle po dobu 6 až 12 měsíců i déle. Cílem této preventivní léčby je snížení počtu, intenzity i doby trvání záchvatů migrény.

„Od 90. let máme k dispozici i specifické léky na akutní záchvat migrény – takzvané triptany. Jsou to léky schopné zastavit migrenózní záchvat, pokud jsou užity včas. Přinášejí úlevu i lidem se silnými záchvaty migrény,“ doplňuje Neumann. Při léčbě dnes také významně pomáhají specializovaná centra a dokonalejší diagnostika, ke které lékaři používají magnetickou rezonanci.

„Více než rok podáváme našim pacientům se závažnými migrénami specifickou profylaktickou léčbu monoklonálními protilátkami CGRP, které se aplikují jednou měsíčně nebo čtvrtletně. Jedná se o cílenou biologickou léčbu, která zasahuje přímo do patogeneze migrény,“ popisuje přední český neurolog.

„Pro většinu pacientů to znamená úplně nový život. Z deseti i více záchvatů měsíčně se jim po této léčbě objeví jen polovina i méně a v menší intenzitě. Je úžasné, jak se řada pacientů zase dokáže radovat ze života a doslova rozkvetou,“ neskrývá nadšení Neumann.

„Už nyní, a věřím, že to budeme vylepšovat, jsme schopni ušít pacientovi léčbu na míru a docílit tak co nejvyššího účinku s minimem těch nežádoucích,“ dodává s tím, že dnes jsou k dispozici čtyři biologické léky.

Další novinkou jsou malé molekuly zvané gepanty, blokující specifické CGRP receptory, které jsou při migréně aktivovány. Gepanty jsou účinné v prevenci i akutní léčbě.