Článek
RehaStrip se dá přirovnat k vodováze. Jenže opačné. Zatímco řemeslníci se snaží dostat vzduchovou bublinu do středu, při držení speciální lišty se pacient snaží udržet blikající světélko v barevné hranici, která se mění. Nakláněním pomůcky se zlepšují motorické schopnosti rukou.
Pacienti si na této pomůcce trénují jemnou motoriku. „Naši žáci budou schopni dělat různé typy programů, každý z nich do toho může dát něco svého nebo může zadání přizpůsobit danému pacientovi na míru,“ řekl učitel odborných předmětů pardubické střední průmyslové školy elektrotechnické Pavel Čáp.
Lišta se skládá z procesoru a akcelerometru, který měří náklon. Na pásce lišty jsou pole. Úkolem pacienta je dostat elektronickou svítící bublinku do zeleného pásma. Když se mu to povede, přesune se světelný signál na jiné místo a on musí manipulovat tak, aby ho dostal zpět.
„Je možné u toho testovat barvocit nebo i to, jak široké zorné pole pacient má. Krabička bude mít i webové rozhraní, což umožní zpětnou vazbu pro lékaře nebo fyzioterapeuta. Uvidí tak data ze cvičení, která může pak porovnávat a zjistit tak, jak se mění zdravotní stav léčeného,“ uvedl Čáp.
Když se chce, i na vozíku se dá dělat všechno, míní Lucie, která ochrnula před pěti lety
Vyvíjet rehabilitační pomůcku byl nápad učitelů, kteří chtěli zavést předmět, kde by mohli žáci aplikovat své znalosti z programování na něčem praktickém se smysluplným využitím.
„V prvním ročníku vytvoří elektrotechnický výrobek, naučí se pájet a poznají součástky, které v něm budou. Pak budou modelovat ve 3D. Krabičku, v níž je uložené zázemí, pak vytisknou na 3D tiskárně a nahrají do ní hotový program. Ve druhém ročníku budou pokračovat v programování a učit se, jak jejich program funguje. Předpokládáme, že sami budou přicházet s novými nápady a budou nás inspirovat. Ve třeťáku připraví rozhraní na získávání dat, aby lékař viděl, jak pacient cvičil nebo jak se zlepšuje léčba,“ popsala jednotlivé fáze vzniku učitelka odborných předmětů Jana Reslová.
U dětí je spojena rehabilitace se světelnou lištou s hrou.
Projekt má také sociální rozměr. Mladí lidé se seznámí s potřebami handicapovaných a učí se chápat potřeby lidí se ztíženými životními podmínkami. Ostatně sami po dokončení předají konkrétním pacientům jimi vyrobenou pomůcku.
Pomůcka pomůže v rehabilitaci zejména dětským pacientům. Dítě se musí dostatečně soustředit. Může cvičit vsedě i vestoje. „Je výhodná i pro děti s ADHD poruchou (hyperaktivní děti), nutí je více se koncentrovat. Děti takto rehabilitují hravou formou. Potřebují si odpočinout a zároveň cvičit,“ vysvětlila Petra Teplá z Hamzovy léčebny. Cvičební lišty si mohou pacienti zapůjčit domů, lékař si pak může stáhnout data a vidí, jak pacient cvičí.
„Stačí jen zlomená ruka a už se učíme znovu psát. Činnost mozku vyžaduje souhru obou hemisfér. Ty se pomocí lišty indukují. Léčebný efekt při zdánlivě maličkém programu má skutečně velký dosah, takové přístroje občas kupujeme za veliké peníze, a přitom stačí využít český nápad, jako je tento,“ doplnil ředitel Hamzovy léčebny Václav Volejník.
Studenti nyní nabírají první teoretické znalosti, aby se mohli do výroby rehabilitační lišty ve druhém pololetí pustit. „Je to motivace, musíme se snažit, když je to pro někoho. Náš výrobek bude mít smysluplné využití,“ konstatoval student Jirka.
Pro spolužáka Michala bude lišta výzvou, která se může pokazit hned na svém začátku. „V krabičce je základní deska. Je potřeba ji dovnitř zapájet. Když se netrefíme, je konec. Máme jen jeden pokus,“ dodal Michal.
Jedna rehabilitační lišta vyjde na dva tisíce korun. Veškerý materiál na ni nakoupí Hamzova léčebna, pro niž studenti pomůcku vyrábějí.
Někteří se dívali na jehlu jako na sci-fi, směje se návrhářka, která učí školáky z Ostravy šít
Poslední mohykáni učňovských oborů
