Kvůli meningitidě přišla o končetiny. Speciální transplantace ruky jí umožnila stát se lékařkou

Meningitida se u Beccy projevila během noci, kdy ji probudily nepříjemné pocity v žaludku a následně i nekontrolovatelné zvracení. Kamarádka jí zavolala záchranku a ta Beccu odvezla do nemocnice, kde dostala léky proti nevolnosti a měla odjet zpět domů. Její stav se ale zhoršil, rozvinuly se u ní příznaky sepse - vysoké horečky, zvýšená srdeční frekvence a zmatenost. Když se pak chtěla postavit, zkolabovala. Zdravotníci ji poté odvezli na jednotku intenzivní péče.

Becce začaly selhávat orgány a na rukou se jí objevila vyrážka. Lékaři v ten okamžik mladou ženu uvedli do umělého spánku a rodiče varovali, že nemusí přežít noc. Ze spánku ji probudili po dvou týdnech. Tehdy si nepamatovala, co se stalo. Její stav stále nebyl vůbec dobrý a lékaři se domlouvali na dalším postupu. „Chirurgové i mí rodiče doufali, že nebudu muset podstoupit všechny operace, ale já se se vším smířila a brala to jako hotovou věc,“ svěřila se Becca.

Během následujících šesti týdnů tak podstoupila hned několik operací, včetně amputace několika prstů na levé ruce a všech prstů na pravé ruce a také odstranění odumírající kůže. V lednu 2019 byla převezena do nemocnice v Salisbury, kde jí byly amputovány obě nohy.

Po pouhých sedmi týdnech se naučila používat protetické nohy a chodit s nimi. Jako náhradu prstů však Becca dostala jen nefunkční protézu, která jí v ničem nepomáhala, proto se rozhodla podstoupit transplantaci ruky.

„Obrátila jsem se na nemocnici v Leedsu, kde jako jediní ve Spojeném království prováděli tyto operace. Tam jsem se dozvěděla, že jsem vhodným kandidátem a během dvou let jsem zde podstoupila velké množství vyšetření. Zároveň mě zapsali na transplantační seznam. V únoru 2023 mi najednou zazvonil telefon a tam se ozval hlas se slovy: Potřebujeme, abyste přijela do Leedsu, máme dárce,“ vzpomínala Becca.

Operace trvala asi 12 hodin, jednalo se o velmi náročný zákrok, při kterém byly znovu spojeny kosti, šlachy, nervy, tepny, žíly i svaly. „Když jsem se tehdy probudila po operaci, okamžitě jsem cítila, že moje nová ruka je mou součástí a cítila se nesmírně šťastná. Lékaři odvedli skvělou práci. Ta operace mi opravdu změnila život,“ svěřila se.

S rukou mohla začít postupně hýbat. Po intenzivní fyzioterapii se tak mohla vrátit k většině věcí, které dělala před amputací.

Zajímala se hned od začátku o dárce své ruky, ale v tomto směru odborníci nebyli zprvu moc nápomocni. Později ale byla vyzvána, ať rodině dárce napíše dopis, a ta ji následně odpověděla. „Zjistila jsem tak o svém dárci několik věcí. Bylo moc hezké si ho představit jako člověka, kterému mohu být vděčná,“ dodala.

Becca se po léčení vrátila ke studiu medicíny. Zároveň pracuje jako dobrovolnice pro charitativní organizaci Meningitis Now, aby pomohla zvýšit povědomí o očkování mezi studenty, a také se snaží zlepšit informovanost o transplantaci rukou.