Hlavní obsah

Kvůli bolestem zad a pánve si nedošla ani na toaletu. Po letech utrpení jí pomohl malý stimulátor

Paní Mariku trápila roky kvůli nešťastnému pádu bolest pánve. Nemohla chodit, a dokonce si sama nedošla ani na toaletu. Letos v létě ale podstoupila zákrok, který ji výrazné bolesti zbavil. Se svým příběhem se u příležitosti Mezinárodního dne proti bolesti, který připadá na 17. října, svěřila před kamerou Novinek.

Kvůli bolestem zad a pánve si nedošla ani na toaletu. Po skoro dvou letech utrpení jí pomohl malý stimulátor Video: Marek Tereba, Novinky

Článek

V prosinci roku 2022 upadla Marika Szabová nešťastnou náhodou na náledí, což ji na další dva roky odsoudilo k silným bolestem. Začala tedy navštěvovat různé lékaře a absolvovala nespočet zákroků.

„Bolely mě tehdy velmi záda a také pánev. Nemohla jsem ani skoro chodit, takže mi rodina pomáhala i na toaletu. Nechtěla jsem ani moc pít, abych nemusela na záchod,“ svěřila se.

Žádné z vyšetření v minulosti ale neprokázalo zdroj bolesti. Absolvovala cílené terapie i rehabilitace. Zkoušela také terapie analgetiky i opioidy.

„Když k nám poprvé dorazila, byla poměrně nešťastná a depresivní, takový pacient, který je v životě nefunkční a dopadá to na něj,“ přiblížil případ Mariky Szabové vedoucí lékař týmu léčby bolesti Kliniky anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Šimon Kozák.

Zuzana Rybářová: Bolesti zad se zhoršují s nadváhou a kvůli stresu

Osobnosti

Nejprve byla odeslána na magnetickou rezonanci, aby lékaři mohli vyloučit, že nemá v pánvi onkologické onemocnění. „Nakonec se tam k našemu překvapení ukázalo, že má zánětlivé onemocnění kosti, což je poměrně raritní onemocnění spojené pravděpodobně s předchozí operací,“ dodal Kozák.

Jeden z nejhorších typů bolesti

Pacientce to způsobovalo torpidní až invalidizující bolesti pánve a genitálií. „To je jeden z nejhorších typů bolesti různých intenzit. Když je pacienti pociťují v obličeji nebo v oblasti genitálií, tak je to extrémně nepříjemné,“ vysvětlil lékař.

Nakonec se tedy lékařský tým rozhodl, že jediná cesta pomoci je pro pacientku zavedení neuromodulačního stimulátoru.

Neuromodulační terapie je podle lékařů velmi efektivní léčbou, která dokáže pacienty se silnými bolestmi, pro které již není jiné řešení, vrátit do běžného života.

Ne každá bolest je však tímto způsobem léčitelná, proto musí být každý pacient vyšetřen týmem odborníků, kteří rozhodnou o vhodnosti metody. Pokud je pacient pro tuto terapii vybrán, může se přistoupit k hospitalizaci a samotnému zákroku.

Foto: Novinky

Marika Szabová bojovala s bolestí skoro dva roky. Kvalitu života jí napravila malá nenápadná krabička.

Nejčastěji se podle Kozáka zákrok týká pacientů, které trápí chronická bolest. Tu lékaři definují jako bolest, která přetrvává nebo se často opakovaně vrací. Výrazně ovlivňuje psychický i fyzický stav nemocného a mnohdy má negativní vliv i pro jeho sociální život, tedy podobně jako v případě Mariky Szabové.

Často se objevuje u pacientů, jejichž předchozí operace nedopadly zcela dobře, dále osob s chronickým onemocněním páteře, po úrazech končetin, nebo po poškození nervového systému. „U těchto je naděje, že neuromodulační terapie bude efektivní,“ dodal lékař.

„Neuromodulační léčba tlumí neuropatické bolesti, tedy takové, které jsou způsobené postižením nervového systému. Cílem neuromodulační léčby je zmírnit bolest alespoň o 50 procent a zlepšit tak kvalitu života pacienta,“ dodal Kozák.

Dvě fáze zákroku

Samotná implantace neurostimulátoru probíhá ve dvou stadiích „V první fázi zákroku se do postižené oblasti implantuje elektroda, která cílí buď na oblast periferních nervů, nebo na centrální nervový systém. Následuje testovací fáze, při níž se hledá ideální nastavení. Pacient si pomocí zevního stimulátoru zkouší různou sílu stimulace, aby mu vyhovovala co možná nejvíce,“ vysvětlil Kozák.

Foto: Novinky

Stimulátor zůstane pacientovi po zbytek života, po zhruba 15 letech se v něm musí vyměnit baterie.

„Po několika dnech se do těla implantuje neurostimulátor, který se umisťuje nejčastěji pod kůži v oblasti hýždí. Následuje další testování, a pokud je vše bez větší komplikací, odchází pacient po pár dnech domů. Pacient má k dispozici ovladač, kterým si upravuje sílu stimulace i její intenzitu,“ popsal lékař.

Samostatný stimulátor

V současné době jsou pacientům, stejně jako Marice Szabové, instalovány takzvané fixní stimulátory, tedy takové, jež jsou přednastavené od lékařů s tím, že pacienti mají možnost měnit intenzitu stimulace.

Na trh ale přichází novější varianta zařízení. „Tento je skoro autonomní. My pacientovi vyšetříme určitý práh vnímání jeho stimulace a ten systém poté ví, kdy pacient pociťuje úlevu. Sám poté dokáže monitorovat, zda ta mícha odpovídá optimálním způsobem. Pokud odpovídá moc, tak sníží stimulaci. Pokud tam odpověď chybí, když ta tkáň stimulaci nevnímá, stimulaci zvýší,“ nastínil Šimon Kozák.

Foto: Novinky

Zákrok, při kterém se implantuje stimulátor, trvá zhruba 30 minut.

„Při nějakém pohybu pacient pak té stimulace nedostává moc ani málo a dělá mu to komfortnější život,“ dodal.

Kromě Fakultní nemocnice Královské Vinohrady bude stimulátor uveden také ve Fakultní nemocnici Olomouc. Objednací doba na zákrok dnes trvá přibližně tři měsíce. Většinou se k němu pacienti musí dostávat přes doporučení od svých odborných lékařů.

Lékaře zoufale prosila o pomoc kvůli bolestem pánve, pomoci se jí dostalo až po dvou letech

Zdraví

Výběr článků

Načítám