Článek
Takzvané simulační centrum na pražském Albertově se skrývá v budově Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Je to učebna, kde se studenti, ale i lékaři, sestry, záchranáři učí praktické dovednosti v prostředí, které co nejvíce připomíná to medicínské. Může to být jednotka intenzivní péče, operační sál, urgentní příjem, ale také třeba domov nebo ulice,“ vysvětluje vedoucí simulačního centra Mikuláš Mlček a provází nás jednotlivými učebnami.
Centrum za miliony
V jedné vidíme figurínu těhotné ženy, která zrovna rodí. Lékař obestřen studenty ukazuje medikům situace, které mohou při porodu nečekaně nastat.
Do Apolináře dorazil unikátní simulátor předčasně narozeného novorozence. Pomáhá zachraňovat životy
V jiné učebně je simulována kardiologie. Pacientovi se špatně dýchá, klesá mu tlak. Profesor jeho fyziologické projevy nastavuje na počítači a mladí budoucí lékaři se snaží jeho stav vyřešit. Vykonávají nejrůznější vyšetření a podávají pacientovi léky. Na tabuli vedle lůžka vše řádně zapisují a vylučovací metodou stejně jako například v seriálu Doktor House se snaží přijít na správnou diagnózu.
Lékaři mohou na figurínách nastavit kromě zvuků i fyziologický stav, například zástavu dechu.
Přestože tito pacienti nejsou živí, jsou to očividně velké nervy. Přece jen jde o záchranu života, kde to jednou nebude jenom jako. „Figuríny jsou důležité zejména tím, že dokážou simulovat zdravotní stavy, které jsou závažné. Mohou mít nedostatek kyslíku, infarkt myokardu, poruchy rytmu, dechu a zobrazují parametry na simulovaných monitorech. Můžou se hýbat, mrkat, mluvit, dýchat anebo nedýchat,“ vysvětluje přednosta s tím, že centrum disponuje 14 simulátory včetně novorozence i pětiletého dítěte.
Jedna figurína stojí v rozmezí od 1 do 4 milionů korun. „Máme tu ale i spoustu částečných simulátorů nebo trenažérů třeba na nácvik zavedení žilní kanyly nebo na nácvik katetrizace, zavedení hrudních drénů a tak dále,“ vyjmenovává Mlček.
Bezpečný trénink
Co je ale důležité, je bezpečnost. „Tady nevadí, že se studentům chvílemi třeba nedaří. Tohle nejde trénovat na živých lidech, ale můžeme tady mít i herce. Dokonce i studenti si dělají sami sobě pacienty a tam se zase trénuje komunikace nebo se trénují jednodušší úkony, kde nevadí, že je člověk zdravý,“ usmívá se lékař a zapojuje do tréninku i reportérku Novinek.
Podle Mlčka je toto centrum velmi důležité v budoucích dovednostech našich lékařů a jejich sebevědomí. Tady se totiž naučí to, co nevyčtou z knih, nenaučí se to z žádného videa nebo na přednáškách.
Budoucí porodní asistenti při nácviku krizových situací
„To se musí zažít. Tady si studenti dávají dohromady znalosti a dovednosti tak, jak to v reálném čase budou dělat v nemocnici. Získávají první zážitky, první zkušenosti. To nejdůležitější je, že se je snažíme přimět k tomu, aby o tom přemýšleli, porozuměli tomu a utřídili si to v hlavě tak, aby jim tyto znalosti dávaly smysl.“
Ústav na pražském Albertově je druhým nejstarším fyziologickým ústavem na světě. Založil ho Jan Evangelista Purkyně a simulační centrum se sem dostalo trošičku náhodou. Budova je slavná právě tím, že zde vznikl obor fyziologie.
„Máme tady i bustu profesora Alberta, po kterém je celý Albertov pojmenován. Budova je zhruba sto let stará, a bylo tak složité v ní vytvořit moderní vysokou školu. Ale nám se to povedlo díky rekonstrukci, která proběhla před pěti lety,“ vypráví Mlček a pyšně dodává: „Ve třetím patře máme experimentální laboratoř srdeční kardiofyziologie, což je opravdový operační sál pro kategorizaci, pro léčbu infarktů a pro intenzivní péči.“
I po smrti lze udělat dobrý skutek. Darujte nám své tělo, říká profesor Kachlík
