Když je toho na nás moc. Jak se vymanit ze zahlcení a přetížení podněty?

Přehlcení neboli také přílišná stimulace je stav, kdy je naše mysl přetížena zpracováním velkého množství podnětů, je toho na ni tedy více, než je schopna unést.

Mozek zahlcený všemi vstupy reaguje stejně jako na život ohrožující situaci a přechází do režimu boje, útěku nebo zmrazení. Zrychlí se tep a dýchání, aby se do velkých svalů dostalo více kyslíku a tělo bylo lépe na nenadálou situaci připraveno. V důsledku toho se dostáváme do stavu, kdy se cítíme unavení, roztěkaní, nesoustředění a s větší pravděpodobností vybuchneme nebo se zhroutíme.

Přitom k tomu může dojít zcela nevinně. Jde o to, že úplně každý má jen určitou kapacitu na to, kolik podnětů může v jeden okamžik využívat či zpravovat. A jakmile tuto kapacitu překročí, dostane se do stavu zahlcení.

Přehlcení také souvisí s dopaminem, který je často nazýván hormonem štěstí. „Ve skutečnosti jde o neurotransmiter, který vede informace mezi našimi buňkami. Odtud se tak naše tělo dovídá, co má dělat, jak se má cítit, jestli má mít strach, být šťastné či zda se má hýbat, učit se nebo zažívat úspěch či ocenění. Dopamin bude moci i za to, že všechny ty věci bude chtít tělo zažívat opakovaně,“ vysvětluje terapeutka Barbora Pšenicová, ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši.

Bohužel přesně na jeho reakcích jsou dnes postaveny i všechny sociální sítě. „Mozek tak vyplavuje stále více dopaminu a snadno se stane, že je ho v těle již moc a člověk se cítí přehlcený,“ dodává.

Pokud mozek přijímá příliš mnoho podnětů, stáváme se také méně tolerantní a začnou nás rozčilovat věci, které nás dříve nechávaly klidnými apod. Můžeme také pocítit velký tlak, stres a bolest hlavy z toho, jak nám zrychleně buší srdce či se zrychluje dech. Není výjimečné, že se dostaví i úzkost. Je proto důležité tyto stavy nepodceňovat a začít je řešit.

V první řadě je důležité si uvědomit, že mám nějaký problém. Což není pro řadu lidí vůbec snadné. Poté může přijít na řadu zastavení a někdy i odpojení od sociálních sítích i dalších informací a podnětů. Naučit se být jen sám se sebou.

„Nemusí jít přitom o dlouhodobý stav. Někdy stačí umět se odpojit na pět minut denně, kdy si všímám, jak se cítím a co prožívám,“ upozorňuje Barbora Pšenicová.

I těchto pár minut nám může pomoci najít skutečný důvod, proč se do stavu zahlcení dostáváme, a naučit nás, jak mu předcházet.

Důležité je nepodceňovat ani Sedm zásad duševní hygieny, tedy:

Když cítíte, že jste přehlcení, zamyslete se nad tím, co vás přetěžuje a co by vám pomohlo na chvíli vypnout. Každý z nás relaxuje jinak a je tak zcela na vás, jak si odpočinek nastavíte.

Pokud zjistíte, že si nedokážete pomoci sami, nebojte se vyhledat odborníka a vždy mějte na mysli, že požádat o radu není selhání, ale naopak známka odvahy vzít život do vlastních rukou a hledat cestu ke spokojenému a smysluplnému životu, protože nikdo jiný to za nás neudělá.

Na problematiku přehlcení informacemi a podněty upozorňuje ve své kampani Nebuďme lhostejni k tomu, co se skrývá uvnitř společnost Answear.cz společně s organizací Nevypusť Duši.