K léčbě se většina žen s nádorem prsu dostane za tři týdny. Výhodu mají ty z velkých měst

„Ženy, jejichž onemocnění prokazatelně prošlo zhodnocením multidisciplinárního týmu, mají o 33 procent nižší riziko úmrtí než ty, které se k týmu nedostaly,“ představil první závěry analýzy dat o poskytnuté péči Aleš Tichopád z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a Kanceláře zdravotního pojištění.

Jenže propracovat se k takovému týmu, který nastaví nejlepší možnou léčbu, zabere několik týdnů. Například kvůli čekání na histologická vyšetření. Prioritu mají navíc ženy s rakovinou v pokročilejší fázi. Většina se za 21 dnů dozví, jestli je čeká operace nebo musí na chemoterapii.

„Konzultace v multidisciplinárních týmech zprostředkovávají zejména komplexní onkologická centra, ne ale ve 100 % a ne ve všech krajích stejně,“ upozornil Tichopád.

Dostat se k těmto specialistům je pro pacientky ve velkých městech snazší. Centra jsou mnohdy součástí nemocnice, kde jim karcinom diagnostikovali. Všechno se tak rovnou domluví a nevznikají další prodlevy. Pro pacienty v regionech je situace složitější, leckdy si musí termín v centru dojednat sami a vše potřebné zařídit či obvolat.

Diagnózu si u nás každoročně vyslechne v průměru 7600 žen, asi 1700 pacientek na nádor prsu umírá. O to větší snahou lékařů je odhalit nemoc včas.

Do screeningového programu na včasný záchyt, který dělají gynekologové, se ale pravidelně zapojuje jen polovina ohrožených žen. „Mnoho jich tak podstupuje více léčby, než by musely, v horším případě zbytečně zemřou,“ míní lékařka Zuzana Bielčiková z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Navíc některé ženy se ani přes sebevětší snahu nedostanou k mamografickému vyšetření, kam je se žádankou pošle praktický lékař nebo gynekolog, dřív než za několik týdnů až měsíců. Třeba ve Fakultní nemocnici Hradec Králové mají první volný termín za měsíc, v Oblastní nemocnici Kolín až začátkem listopadu.

„Z výstupů Kanceláře je zřejmé, že pacientky ze screeningu podstupují v 80 % jako první léčbu operaci prsu, která může často celý problém trvale vyřešit. Naopak pacientky zachycené mimo screening ze 40 % podstupují jako první léčbu chemoterapii, která může, ale nemusí být následovaná operací,“ doplnil Tichopád.

S lepší orientací v systému pomáhá lidem od letošního ledna návod, který připravila organizace Hlas onkologických pacientů. Zrychlit celý proces by měla také elektronizace žádanek na screeningová vyšetření v nemocnicích, kterou ministr Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil příští rok pilotně spustit.

Preventivní vyšetření prsou dělá v Česku 73 center a hrazené ho mají každé dva roky ženy starší 45 let. Komplexních onkologických center je v republice patnáct. Vedení resortu zdravotnictví usiluje o větší centralizaci specializované péče. V regionech však naráží na odpor. Data však podle analytiků ukazují, že pacientky operované v centrech žijí déle.