Jarní únava? Spíše dozvuky zimy. Nastavte si rytmus dne, radí psychiatr

Určitě to není lékařská diagnóza, je to spíše následek kolísání lidské aktivity, které souvisí s roční dobou. Většinou jsou ty symptomy dány tím, že se mění roční období, a já si myslím, že to je trochu i marketingově přibarvené. Obecně nejvyšší míra nástupu výskytu duševních onemocnění, které souvisí se špatnou náladou, s únavou a s depresivitou, je od prosince do února.

Mělo by to tak být. Ale to období na nás může i v těchto dnech dolehnout.

Jedním z hlavních důvodů je to, že se mění doba osvitu, kdy nám slunce svítí. V zimních měsících navíc daleko více času trávíme v interiérech. To se vlastně týká celého roku, nejen zimy. Expozice dennímu světlu v moderní populaci velmi výrazně klesá a my ji nezbytně potřebujeme, jsme na ní biologicky závislí.

Naše oko se vyvíjelo miliony let a jsme nějak přizpůsobeni světlu, stejně jako ostatní živočichové. Ale úplně jsme rezignovali na pobyt venku. Všichni trávíme většinu času v interiérech a divíme se, že se nám rozpadají biologické rytmy. Denní světlo je pro nás naprosto zásadní.

Nestačí. Ono i u toho okna je světelné spektrum jiné než venku, protože okenní sklo jej filtruje, nedá se to srovnat s pobytem venku a má to obrovský vliv.

Přesně tak. Ukazuje se, že fyzická aktivita populace v posledních letech velmi výrazně klesá, z různých důvodů. Samozřejmě na tom mají svůj podíl počítače a další zábavní elektronika. To, co bylo dříve, že si šli kluci zahrát ven fotbal, se změnilo v to, že dnes si zahrají společně maximálně fifu (FIFA, fotbalová videohra, pozn. red.). Sedí na zadku a nehýbou se, což je obrovský problém, který se propisuje nejen do toho, jak nám děti tloustnou, ale i do jejich psychického stavu.

Samozřejmě. Zima a jarní měsíce jsou dobou, kdy máme nejnižší koncentrace vitaminu D. Souvisí to s tím, že se málo exponujeme dennímu světlu. Vitamin D zasahuje i do neuronalní transmise (přenos mezi neurony, též neurotransmise, pozn. red.), ovlivňuje koncentrace serotoninu v mozku.

Ano, moduluje naši náladu a míru vnímaného ohrožení, úzkosti, tedy naše emoční ladění. Když máme nedostatek vitaminu D, vzniká méně serotoninu, a tím pádem dochází k poklesu nálady a ke vzniku různých typů úzkostí. Současně, když je málo serotoninu, je také málo látky, která ze serotoninu vzniká, a tou je melatonin. To je veledůležitý regulátor spánkových cyklů.

Přesně. A když zamezíte spánku, nebo i jen zkrátíte jeho délku, dochází v těle k řadě dalších změn. Sedm až osm hodin spánku je potřeba. Když je nemáte, nedochází v uvozovkách k úklidu toho nepořádku, který v mozku přes den vzniká.

Je to obecně doporučované. Ti, kteří tvrdí, že jim stačí méně, nemusí pak časem dopadnout dobře. Já věřím tomu, že sedm a půl hodiny je ideální doba.

Jde například o neutralizaci volných kyslíkových radikálů, které vznikají při výrobě energie. Opravuje se genetický materiál a zvyšuje proudění lymfy. Tím se mozek chrání, jen tak může fungovat, jak má. Noční klid je důležitý i proto, že přes den je v mozku čilý provoz, vzniká řada neuronálních spojů. V noci, když spíme, se pak ty, které jsou nadbytečné, přeruší, a tím mozek šetří energii. Když nespíte, spojů tam je příliš a to je energeticky velmi náročné.

Vliv může mít i to, že se začínají vyskytovat první pyly. Třetina populace je dnes alergická, a i pyly mohou ovlivňovat imunitní systém a ovlivnit u citlivých jedinců činnost mozku. Tedy i ovlivnit to, že se cítíme s jarem unavenější.

Další věc je náš mikrobiom ve střevech. Skladba stravy se v zimě a v létě většinou liší. V zimě jíme méně ovoce a zeleniny, je hůře dostupná a je dražší. To má také svůj vliv, i to se může podílet na únavě, která může trvat do jara.

De facto ano, já tomu tak rozumím. Platíme za zimní období a platíme vlastně i za svátky.

Jasně, sváteční stres o Vánocích. Ono se ví, že extrémně silné stresové zážitky mohou doznívat až čtyři roky po traumatu.

Ano. Jsou například lidé, kteří musí trávit svátky s někým, s kým úplně nechtějí. Přes rok se tomu vyhýbají, ale na Vánoce to třeba nejde.

Druhá věc je to, co lidé na svátky jedí. Zdravě se v tu dobu příliš lidí nestravuje, i to může doznívat až do jara. V zimě se také obecně méně hýbeme, je ošklivo a sportovat v hale je finančně nákladné. To vše může mít vliv.

Bohužel je.

Může, ale také je skupina odborníků, kteří si myslí, že vliv na to má imunitní systém a právě ty pylové alergie. Protože alergie mají vliv na přenos vzruchů v mozku. Když se zkoumala krev sebevrahů, zjistilo se, že v ní jsou vysoké koncentrace cytokinů.

Vznikají aktivací imunitního systému – mohou za tím být bakterie, virus nebo třeba ten pyl. Zkrátka je to reakce imunitního systému. Když je to potřeba, jeho buňky začnou produkovat cytokiny, ty cestují všude po těle, dostávají se krví a neurony do mozku, kde změní plasticitu mozku a neurotransmisi.

Přesně tak. Většina současných běžných tělesných chorob je doprovázena zvýšením množství cytokinů v plazmě. A udělá to právě i alergie. Jarní únava může být jeden z příznaků, že se právě toto v mozku děje.

Je to to, co lidé neradi slyší. Hlavní je mít nějaký pravidelní denní program. Dbát na pravidelný rytmus spánek–bdění, kontrolovat si stravu, vyhýbat se alkoholu. Velký zabiják neuronů a jejich plasticity je také kouření.

Zásadní je také mít dostatek pohybu. Nenechávat to jen na tom, že jdu do práce a z práce. Vezměte si jen, jak lidi nabíjí, když vyjedou na hory. A to je přesně ten moment, kdy se jednak zbaví stresu v práci, jsou s rodinou, vyjedou do nadmořské výšky, kde je jasná obloha, takže mají dostatek světla, a do toho mají fyzickou aktivitu a jsou venku. A jen to málo má za efekt regeneraci a restauraci sil.

V loňském roce vyšla studie, která ukázala, že fyzická aktivita je srovnatelně účinná jako některá antidepresiva a jako psychoterapie. Tohle má význam hlavně u poruch nálady, které jsou biologicky podmíněné, jako je třeba právě jejich předstupeň – jarní únava. Setkávám se s pacienty, kteří ke mně přijdou a řeknou: Já nevím, proč jsem smutný, mám bezva práci, rodinu, peníze, všechno. Ale když pak diskutujeme jejich denní aktivity a jak tráví čas, je jasno. Plno z nás se snaží podvést přírodu a nerespektovat evoluci našeho druhu. Geny se za deset let sezení u počítače nezmění. Opravdu ne.

Když jim teče do bot. Američané kdysi dělali takový test. Přišel pacient a oni mu dali nabídku – buď bude brát jen léky, nebo bude chodit na psychoterapii, nebo obojí, nebo změní svůj životní styl. A co si pacienti vybrali? Více než třetina pacientů si zvolila jen antidepresiva a pětina antidepresiva a poradenství…

Nicméně vždy záleží na tom, zda jim lékař, ať už praktik, či psychiatr, také náležitě objasní, jak velký může mít jejich lifestyle vliv na jejich zdraví.

Obecné kritérium je, když daný problém začne narušovat váš pracovní nebo soukromý život. Když jste nevýkonní v práci, děláte chyby, jste unavení, zaměstnavatel vás platí jen za to, že tam sedíte, a vy jen čekáte, až bude konec pracovní doby, jen abyste si šli domů lehnout.

Únava může být i celodenní a velmi intenzivní. Většina lidí říká, že se ráno probudí, není úplně vyspalá, ale v průběhu dopoledne se to zlepší. Jsou ale lidé, kteří jsou unaveni tak, že tahají nohy od rána do večera. To je důvod jít k odborníkovi. A je třeba k tomu říci, že únava je i jeden z hlavních symptomů depresivní poruchy. Mnoho lidí si ji s psychickými problémy jaksi nespojuje.

Přesně tak, i tak to může být.

Bohužel to tak stále někdy funguje, jak už jsem zmínil. Ale nemělo by. Z mé zkušenosti musím říct, že u čtyř až pěti lidí z deseti platí, že pokud udělají lifestylové změny, tak další medikaci nepotřebují.

Když jdete do práce, vystupte dvě stanice před a dojděte pěšky. Choďte na procházky, hýbejte se, buďte s přáteli, hlídejte si stravu a pravidelný spánek. Za měsíc můžete zhodnotit, jaký to mělo efekt. A fakt to nebolí!