Jako národ jsme pohodlní. Dostatek pohybu si dopřává jen polovina Čechů

Zdravě jíst, alkohol si dát jen výjimečně a nekouřit. To se obvykle vybaví lidem v souvislosti se slovním spojením „zdravý životní styl“. Neméně důležitý je ale také pohyb, na který mnozí z nás zapomínají nebo ho podceňují.

„Dospělý člověk by se měl aerobní fyzické aktivitě věnovat alespoň 150 minut týdně. Víme, že polovina lidí to nedělá,“ upozorňuje profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Samozřejmě se jedná o orientační doporučení, které je nutné přizpůsobit věku a výkonnosti člověka. Nicméně to nemění nic na tom, že dostatek pohybu je pro naše zdraví velmi důležitý. „Mělo by ale jít o souvislou, alespoň středně intenzivní aktivitu, u mnohých lidí by postačila rychlá nepřetržitá chůze, u mladších ročníků pak intenzivnější typ zátěže. Nemusí to být ale jen vytrvalostní cvičení, lze jej kombinovat i se silovým tréninkem,“ upřesňuje kardiolog.

Obecně se udává, že bychom měli denně ujít minimálně 10 tisíc kroků, což není bernou mincí pro každého. Podle profesora Linharta se pohybuje optimum někde kolem 8 tisíc kroků s tím, že zejména u starších lidí postačí zhruba 6 tisíc kroků. Na fyzické aktivity přitom nemusí rezignovat ani lidé s omezenou možností pohybu. Každý pohyb je totiž přínosný, pokud si jím člověk na nějaké úrovni neubližuje.

„Chůzi je možno doporučit i poměrně málo pohyblivým nemocným. To pak většinou chceme, aby počty svých kroků navýšili, třeba jen o 10 % a postupně přidávali. U velmi omezeně pohyblivých je pak namístě rehabilitace pod vedením odborníků. Nejhorším scénářem je to vzdát úplně,“ varuje profesor Linhart.

Je třeba mít na paměti, že počasí s výkyvy teplot, jež jsou pro toto období typické, zatěžují cévy a srdce. Při sportu či intenzivní fyzické aktivitě venku by proto měli být opatrní nejen kardiaci, ale také jedinci, kteří sportují rekreačně a v zimě se prakticky nehýbali.

Typickým příkladem jsou cyklisté nebo lidé provozující nordic walking. Našemu organismu trvá asi dva týdny, než se adaptuje na změnu teplot, hlavně tehdy, když se rtuť teploměru vyšplhá nahoru.

Pokud vás (nejen) při sportu zaskočí výrazná dušnost či tlak na hrudi, neváhejte se obrátit na lékaře. Za těmito potížemi se totiž mohou skrývat vážná onemocnění srdce, mezi něž patří například kardiomyopatie. Jde o dědičné onemocnění, o kterém nemusí člověk dlouhá léta vůbec vědět, a přijde se na ni mnohdy náhodou.

„Občas chorobu zachytíme náhodně při natočení EKG, i pak je dobré poslechnout radu lékaře a dotáhnout vyšetřovací proces do konce u kardiologa, nebo dokonce ve specializovaném centru. Část nemocných přivedou až potíže, například nevysvětlitelná ztráta vědomí, nepravidelný srdeční rytmus, bolesti na hrudi při námaze, neadekvátní dýchavičnost. To vše není radno podceňovat,“ dodává profesor Linhart.

Doporučení, jak se starat o srdce, informace o různých diagnózách i poradenství nabízí lidem mimo jiné Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění. A podle upozornění kardiologů je důležité také nepodceňovat preventivní prohlídky u praktického lékaře.