Jak pořadí narození ovlivňuje naši osobnost a vztahy

Sourozenci potvrzují naši historii. Jsou důležitou součástí našeho vyprávění, i když na mnohé věci vzpomínají jinak. Zároveň vyplňují prázdná místa v našich životech. Dávají smysl věcem, které občas nechápeme.

Bohužel ne každý má nebo měl kladný vztah ke svým sourozencům. Rodinné spory mohou zanechat trhlinu, kterou mnozí nedokážou napravit. Stává se také, že přes sourozeneckou lásku se spolu sourozenci mimo domov nepřátelí a vzájemně se nevyhledávají.

Stejně jako jiné vztahy i ty sourozenecké se v každém případě odrážejí na našich partnerských vztazích. Podle odborníků svou roli může hrát i to, v jakém pořadí jsme se narodili.

Prvorozené děti často modelují chování rodičů. „Rádi přebírají vedení a mají spoustu sebevědomí,“ říká Kevin Leman, autor knihy Sourozenecké konstelace.

Rodiče je berou vážněji a to zvyšuje jejich sebevědomí. Snadno se z nich mohou stát perfekcionisté. Mohou mít také problém přiznat, když se mýlí.

Prvorodiče mohou být přehnaně ochranitelští, váhaví a zároveň přísní a nároční.

Druhorozený se často snaží od svého staršího sourozence vymezit. Často inklinuje k jeho pravému opaku.

„Prostřední sourozenci jsou ochotní a dobří ve vyjednávání. Zůstávají příjemní, uvolněnější a přiklánějí se ke kompromisům. Zároveň dobře zvládají zklamání a mají realistická očekávání. Je u nich také nejmenší pravděpodobnost, že budou rozmazlení, naopak bývají více nezávislí. Bohužel jsou ale také často opomíjeni a přehlíženi,“ upozorňuje psycholožka Kristin Davinová.

Jakmile přijde poslední dítě, rodiče mají tendenci nechat věci plynout. Nejmladší sourozenci tak již nejsou vedeni k takové zodpovědnosti a je tak větší pravděpodobnost, že budou bezstarostní, pohodoví, milující zábavu, tudíž i ve společnosti velmi oblíbení. Také se může stát, že nejmladší sourozenci se stanou více rozmazlení a vzpurnější.

Jsou často nejkreativnější, protože tráví většinu času sami. Nechybí jim sebevědomí, věnují značnou pozornost detailům, proto se jim i daří ve škole. „Můžou ale být také velmi sebestřední, protože jsou zvyklí cítit se důležití,“ upozorňuje Davinová.

Pokud ale nejsou věci přesně podle jejich představ, mohou být mnohem víc frustrovaní než ostatní. Podle odborníků jsou náchylnější k perfekcionismu více než prvorozené děti.