I jedna sklenička může vadit. Odborníci vyzývají k umístění varovných etiket na alkohol

„Považuji to za smysluplný krok, který se osvědčil v případě tabákových výrobků. Není samozřejmě možné lidem zakazovat konzumaci alkoholických výrobků, ale všichni by měli být dostatečně informováni o jejich škodlivosti,“ řekl Novinkám molekulární onkolog a předseda správní rady Nadace pro výzkum rakoviny Marián Hajdúch.

Souvislost mezi pitím alkoholu a rakovinou byla podle Světové zdravotnické organizace v roce 2020 prokázána u více než 740 tisíc nově diagnostikovaných pacientů. Konkrétně se jedná o nádory dutiny ústní, jícnu, hltanu, tlustého střeva, jater a slinivky, horních cest dýchacích, konečníku, ale i karcinom prsu.

Správně graficky upravená nálepka na lahvi může podle epidemioložky a specialistky na veřejné zdraví Státního zdravotního ústavu Elišky Selinger veřejnost na riziko upozornit. Nemělo by ale zůstat jen u toho. Dojít by mělo i ke zdražení alkoholu nebo k jeho zdanění podle obsahu alkoholu. To se však ukázalo jako politicky neprůchozí. Zvlášť u tichého vína.

Šanci patrně nemá ani zavedení varovných etiket. Resort zemědělství nepřipravuje žádný předpis, který by to u alkoholických nápojů vyžadoval. Úřad očekává, že ke změně pravidel pro propagaci alkoholu dojde na evropské úrovni, a nechce přijmout nic, co by mohlo narušit „obchod na jednotném trhu EU“.

„Pokud by členské státy začaly přijímat podobná jednostranná opatření v oblasti zdravotního varování, výsledné rozdíly by způsobovaly významné překážky obchodu v celé EU a vedly by k roztříštěnosti jednotného trhu,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

V Irsku, které je členským státem EU také, s tím ovšem problém nemají. Normu přijali už předloni a nálepky se začnou na alkoholu objevovat v květnu 2026, aby měli výrobci dost času na přípravu.

Dávno již neplatí, že jedna sklenička vína nebo panák slivovice denně jsou prospěšné. „Riziko vzniku nádoru zvyšuje konzumace v jakékoliv míře. Neexistuje bezpečná dávka alkoholu,“ upozornil Hajdúch.

Totéž zmiňuje i Eliška Selinger. „O prospěšnosti se rozhodně mluvit nedá a ani náš obvyklý dojem, že alkohol je problémem pouze, pokud jsem závislý nebo piju nezodpovědně, se nezakládá na pravdě. Například čtvrtina případů nádoru prsu spojených s alkoholem vzniká u žen, které pijí maximálně dvě skleničky vína denně,“ upozornila.

Podle odborníků navíc nezáleží ani na tom, zda pijeme destiláty, víno nebo třeba pivo, ale na podílu alkoholu.

„U některých typů rakoviny se zvyšuje riziko již s minimální konzumací alkoholu. U jiných typů je velmi mírná konzumace alkoholu spojena s nižším rizikem,“ uvedl přednosta Onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole a člen výboru České onkologické společnosti Tomáš Büchler. Ten považuje jednu skleničku za den z hlediska onkologie za akceptovatelnou. Problém ale vidí v tom, že se jen u jedné nezůstane. Varování na lahvích by podle něj být mohlo.

O přínosech alkoholu je mylně přesvědčeno 65 procent lidí. Ukázal to loňský průzkum agentury NMS, z něhož vyšlo i to, že se denně potřebuje napít alkoholu 200 tisíc Čechů.

„Ve středověku možná mohly mít alkoholové nápoje pozitivní efekt, protože obsahovaly menší množství patogenů. Z té doby se zřejmě traduje, že si připíjíme na zdraví, protože ti lidé, kteří je popíjeli, měli menší riziko onemocnět patogeny, které se nacházely ve znečištěné vodě,“ vysvětlil Hajdúch. Dnes je ale situace zcela jiná.

Pití alkoholu bylo v roce 2020 celosvětově příčinou 568 700 případů rakoviny u mužů a 172 600 případů u žen. Závěry publikovala mezinárodní skupina vědců v prestižním časopise Lancet Onkology. Kvalifikované odhady pro Česko zatím chybí.