Frustrace, nemoci, únava. I tím tělo dává najevo, že se málo staráme o své blaho

Vlastní pohoda a psychické zdraví jsou v poslední době tématem mnoha debat. A přesto se o ně řada lidí nestará. Proč? Výmluvy jsou stále stejné – nemáme čas. Musíme pečovat o rodinu, chodit do práce a dělat řadu dalších věcí. Jenže abychom to všechno zvládali, je potřeba vynaložit nějaké úsilí, vložit náklady, abychom to zvládli. A těmi náklady jsme my sami.

Byť si myslíme, že máme stále dost času na odpočinek a zvládneme toho hodně, než se úplně sesypeme, není to tak. Nikdo nezvládne všechno. Přitom není tak těžké vměstnat i do velmi nabitého programu chvíli na procházku, strečink, meditaci, četbu nebo třeba pohodovou koupel. I takovými malými věcmi, které budeme vkládat pravidelně mezi věci, které dělat musíme, si v mnohém pomůžeme.

Pokud se tak delší dobu nestane, začnou se objevovat příznaky přetížení organismu, vyčerpání apod. A potíže s tím spojené, stejně jako čas na následnou regeneraci a posílení zdraví, zaberou mnohem více času než malé chvilky, které si ukradneme každý den sami pro sebe a svou vlastní pohodu.

Psycholožka Lianne Avialová představila několik fází, ve kterých nám dává tělo jasně najevo, že se o sebe dostatečně nestaráme.

Podle CDC (americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí) prodělá dospělý člověk v průměru dvě až tři nachlazení za rok. Pokud sami jednoduchými počty zjistíme, že marodíme mnohem častěji, dává nám tělo jasně najevo, že něco není v pořádku.

Chronický stres, nedostatek spánku nebo cvičení, špatné stravování a další mohou být příčinami, proč naše tělo neodolá takovému náporu virů jako u jiných lidí.

Je pravda, že pokud nás něco dlouhodobě štve, je nejlepší si od plic pěkně ulevit. Jakmile se ale občasná podrážděnost promění v běžnou věc a my začneme „startovat“ na všechny a kvůli všemu, může to být známka toho, že sami sobě nevěnujeme dostatek pozornosti.

Ke zvýšené podrážděnosti může podle webu Healthline dojít z několika důvodů – kvůli nahromaděnému stresu, nedostatku spánku či depresi.

Frustrace je přirozená reakce na stres, pokud se o sebe ale dobře staráme, tyto pocity velmi rychle odeznívají. Jakmile nám ale do života zasáhne dlouhodobý stres, který nebude kompenzován, začne frustrace ve velkém ovlivňovat naše vztahy i lidi okolo nás, uvádí WebMD.

Každý z nás má vlastní způsob, jak zvládat těžké dny. Pokud se uchylujeme k pomocníkům typu káva nebo léky jen sporadicky, není to nijak závažné. Jakmile ale začneme množství vypité kávy počítat na litry, spotřebu tišících léků stále navyšujeme, nebo se dokonce uchýlíme k alkoholu či jiným „tlumičům bolesti a stresu“, je to známka většího problému.

Každý někdy zažije den, kdy by nejraději nevstal a vůbec nešel do práce. Nakonec ale vstane a jde. Jakmile však začneme v práci odsouvat větší i menší úkoly nebo doslova práci bojkotovat, je zle. Ztráta motivace je opět příznakem větších potíží.

Běžná únava je reakcí na každodenní zátěž. Jakmile ale přetrvává celý den, je to špatné znamení. Dlouhodobý nedostatek energie může být způsoben jak fyzickými, tak psychickými potížemi, které je třeba řešit co nejdříve.

Ráno vstát, připravit děti, uklidit, vyrazit do práce, tam hodiny tvrdě plnit své úkoly, přijít domů, postarat se o rodinu, dodělat resty a jít spát. A druhý den to samé dokola. Už si ani nevzpomínáme, kdy jsme měli čas jen sami pro sebe – na procházku, knížku nebo třeba jen relax u televize. I to je známka nevhodného přístupu k vlastní osobě.

S tím jde ruku v ruce i ztráta kreativity a snahy vůbec zkoušet nové věci, zapojovat se do oblíbených aktivit, natož třeba zkoušet nové.