„Ježíšmarjá, to je kůň,“ leká se jedna ze sester oddělení dětské onkologie v plzeňské fakultní nemocnici, kam zrovna dorazil zvířecí terapeut. Malý soudkovitý poník Smajlík je terapeutem, který chodí pomáhat nejen do nemocnice, ale i do domovů seniorů nebo na soukromé návštěvy.
Sedmiletá Julie se na rozloučenou mazlí se Smajlíkem. Předtím jej ozdobila různými sponkami a česala mu hřívu, což je běžnou součástí terapie.
Vidět živého poníka, jak se pohybuje po nemocničních pokojích, však není obvyklé, což na začátku vyvolá překvapené reakce. Nicméně pak už jsou na tvářích pacientů i zaměstnanců vidět pouze úsměvy. Smajlík je totiž „kabrňák“, jak říká předsedkyně spolku Ponyterapie Milena Malinová, a vydrží u pacientů téměř hodinu a půl.
Reklama
Reklama
