Chřipka vezme každý rok v Česku přes dva tisíce životů

Chřipka je virové onemocnění dýchacích cest, které v epidemiích probíhá v našich krajích většinou v zimních měsících. Její průběh bývá o dost závažnější než běžné nachlazení. Způsobují ji různé typy virů, nejčastěji typ A a B. Viry se ovšem stále vyvíjejí a mění své složení.

Chřipka je virové onemocnění, které napadá hlavně nos, krk a plíce. U většiny vymizí sama, může mít ale i vážný, dokonce smrtelný průběh. Jde o nakažlivou nemoc způsobenou RNA virem. Rychle se šíří světem v sezonních epidemiích.

„Oba typy chřipky mají podobné příznaky, ale obecně platí, že chřipka A mívá těžší náhlý průběh onemocnění a více komplikací, vyšší horečky, více bolestí celého těla, kromě lidí může nakazit i zvířata. To chřipka B ne,“ vysvětluje praktická lékařka, která vedla 25 let dětský příjem ve Fakultní nemocnici Motol.

Mezi její typické příznaky patří prudký nástup, horečka, bolesti kloubů, svalů, zubů, velké vyčerpání, zpočátku bolest v krku, ale hned poté suchý kašel. Bolesti hlavy jsou časté a někdy přetrvávají i poté.

„Chřipka může u zdatných jedinců odeznít za několik dnů, ale první den nemusíte být schopni vstát z postele. U lidí oslabených, například po jiné nemoci, u malých dětí a starých lidí může mít komplikace, nejčastěji zápaly plic. Každoročně si u nás chřipka vybere minimálně dva tisíce životů,“ uvádí praktická lékařka.

Chřipka u dětí může mít horší průběh než u dospělých. „Imunitní systém ještě nebyl trénován opakovanými průběhy, proto bývají vyšší teploty, horší a delší kašel, záněty plic, záněty středního ucha. Pro dítě, které má chronické onemocnění, prodělalo nyní často se vyskytující černý kašel, mykoplazmový zánět, infekční mononukleózu, může být chřipka hodně vážné onemocnění,“ varuje Mikulecká.

„Ve stáří se už imunitní systém zase stává nevýkonným, proto i u seniorů může být chřipka s horším průběhem. Kromě změn v imunitě se na tom podílejí i přidružené choroby a množství léků, které senioři užívají, někdy nedostatek živin a vitaminů, někdy i stres,“ dodává lékařka.

Na otázku, jak nejúčinněji bojovat s chřipkou, odborníci v podstatě jednohlasně odpovídají – prevencí. V té však Češi výrazně za evropskými sousedy zaostávají. „Prevence chřipky je u nás stále podceňovaná. Nejúčinnější je očkování proti chřipce na podzim, ale u nás se očkuje velmi málo lidí. Až když někoho chřipka skolí tak, že sotva vstane, že chybí dva týdny v práci, pak se rozhodne, že dál už se bude očkovat,“ podělila se o situaci z praxe lékařka.

V rámci preventivních příprav na příchod chřipkové epidemie přijde vhod otužování a zdravý životní styl.

„V období chřipek by lidé nemocní, i bez znalosti přesné příčiny, měli ohleduplně nosit mezi ostatními roušky. Když už chřipka začíná, ideální je vzít si velké množství vitaminů – zejména C, D a B, homeopatika, pít hodně bylinkových čajů, kloktat, při horečkách užívat antipyretika, při dráždivém kašli léky na jeho utlumení, uvolnit ucpaný nos, hlavně u dětí.

Klidový režim je vždycky vhodný, někdy tělo nemocnému ani nic jiného nedovolí. V komplikovaných případech se pak nasazují antibiotika,“ vyjmenovává praktická lékařka.

Inkubační doba je jeden až čtyři dny, nemocný je infekční až deset dní. Prevencí je krom očkování ochrana před kapénkovou infekcí, dodržování hygienických pravidel – mýt si ruce, nesahat si na obličej, větrat.

„Nejzajímavější na chřipce je to, že najednou vykulminuje obrovské množství nemocných. To se pak valí jednotlivými kraji, dokud se většina vnímavých jedinců nenakazí. Rodiny jsou z toho vyčerpané, zdravotníci ještě víc,“ popisuje běžnou praxi zimních měsíců praktická lékařka.

Na takzvaně obyčejnou chřipku se vážou i další rizika. Velmi vážná. „Také u ptačí chřipky existuje možnost přenosu na člověka. První její významné vlny byly zaznamenány začátkem století, nejčastěji v Číně. Pokud by některý takový virus získal mutací větší schopnost nakazit lidi, mohlo by k pandemii dojít. Nebo v případě současné infekce člověka virem lidské i ptačí chřipky zároveň může rekombinací virových částic dojít ke vzniku nového, vysoce nebezpečného viru,“ obává se Marie Mikulecká.

„A jak jsme byli svědky u covidu, může se vynořit i úplně nový typ viru, který bude mít chřipkové příznaky, ale daleko vyšší úmrtnost,“ dodává.

V zimních měsících, byť vládne, nemusí stát chřipka za všemi virem způsobenými bolestmi, které vás přivedou k praktickému lékaři. Šiří se také rhinoviry, RS viry, adenoviry a další. Stále pokračuje od minulého podzimu na své poměry vysoký výskyt bakteriálních respiračních onemocnění – černého kašle a mykoplazmatických infekcí. Objevují se i virové střevní infekce.

Chřipkové epidemie provázejí lidstvo odedávna. Jsou o nich dochovány záznamy už z doby starého Egypta, ale podle historiků je pravděpodobné, že civilizace s chřipkou bojovaly už i dávno předtím. Jednou z nejznámějších epidemií novodobých dějin byla epidemie španělské chřipky, která se šířila po první světové válce a měla na svědomí desítky milionů životů. „Pro léčbu i těch nejtěžších případů v minulosti zbývaly jen bylinky,“ dodává praktická lékařka.

V současnosti nám největší šanci, jak se chřipce vyhnout, dává očkování. Očkovat je možné už děti od šesti měsíců menší dávkou inaktivované (neživé) vakcíny. Mezi druhým a sedmnáctým rokem mohou rodiče už několik let využít živou oslabenou vakcínu podávanou ve formě nosního spreje. Standardní dávka vakcíny je k dispozici všem od tří let věku.

V lékárnách lze koupit jak samostatné testy na chřipku, tak v kombinované verzi s covidem, které ukážou výsledek do deseti minut. V těžkých případech a při komplikacích lékaři nasazují antivirotické léky.

V budoucnu můžeme očekávat dokonalejší vakcíny a ještě účinnější antivirotika. Ale chřipky tu s námi budou dál a podle expertů stále zůstává hrozba nových pandemií ze zmutovaných chřipkových virů.

„Chřipkové viry jsou totiž známy schopností mutovat a to může vést ke vzniku nových variant viru, variant, které mohou být ještě zákeřnější, s ještě daleko větší nakažlivostí a vyšší smrtností,“ varuje Marie Mikulecká.