Chřipka se po covidu vrátila silnější

„Na začátku roku jsme už zvyklí na mohutný nápor pacientů s chřipkou typu A. Chřipka typu B přichází pak koncem února a začátkem března,“ říká David Halata.

Chřipka typu A mívá vážnější průběh, může nakazit i živočichy a stojí za pandemiemi chřipek. Chřipka typu B je spíše sezonní, onemocní na ni jen lidé a má mírnější průběh.

„To, jaké bude chřipkové období a počet případů, ovlivňuje podoba zimy. Máme-li pěknou zimu, kdy mrzne a sněží, neobjeví se tolik viróz. Vzduch promrzne, lidé mají lepší náladu, protože je víc světla, které sníh odráží, a obecně je méně nemocí. Je-li zima jako ta loňská, tedy teplejší, šedá, lidé jsou daleko častěji nemocní,“ popisuje lékař.

S 12 až 15 procenty vakcinovaných proti chřipce jsme jednou z nejméně proočkovaných populací v Evropě. V západní Evropě je běžná proočkovanost mezi 60 a 80 procenty, v USA se počty očkovaných na chřipku pohybují přes 90 procent.

Doba vlády covidu už naštěstí skončila, ale důvod k čiré radosti to není. „Covid tu tři čtyři roky dominoval a vytlačil jiné nemoci a virózy. Dnes už covidové infekce nedominují, ale ty utlačované choroby v minulých letech musely vymyslet nějakou modifikaci, jak se prosadit, takže se nám nyní vracejí a způsobují těžší příznaky. Očekáváme mnohem horší průběh právě chřipek. Proto jsme na podzim tak apelovali na očkování proti ní,“ vysvětluje Halata.

Jak je u nás už tradicí, příliš vyslyšeni lékaři ani tentokrát nebyli. „Za to trochu může nešťastná komunikace očkování během covidu. U nás jsou silné antivaxerské nálady. A je to škoda. Očkování je totiž skutečně účinnou prevencí.“

Jak rozeznáme běžné nachlazení od vážnějších viróz? „Běžné nachlazení trvá tři dny, kdy může mít nemocný teplotu až třicet osm stupňů. Přidává se kašel, bolesti v krku, únava. Na tyto příznaky stačí užívat paracetamol, ibuprofen nebo acylpyrin. Pokud nedojde ke zlepšení, je to přesně ten čas, kdy navštívit lékaře,“ radí praktik.

„Ovšem jakmile se objeví dušnost nebo se přidají další komplikace, jako je bolest břicha, zvracení, bolesti na hrudi nebo vysoká horečka nad třicet devět stupňů, tehdy lékaře kontaktujte ihned,“ doporučuje David Halata.

Ocitnete-li se v pozici rodiče nemocného dítěte, měli byste být podle lékaře bdělí i po prodělání běžného nachlazení. „U dětí se nyní relativně často objevuje mykoplazmová a chlamydiová pneumonie (zápaly plic). Malí pacienti prodělají třídenní virózu, ale stále jsou unavení, zcela se neuzdraví a po dvou až třech týdnech se na rentgenu ukáže zápal plic, který často není slyšet fonendoskopem,“ varuje.

Ve společnosti už je zakořeněno, že rýma trvá v lepším případě sedm dní, v horším týden. Nic s tím nenaděláte. Ale kde se vlastně bere a proč jí je někdy tolik, že můžeme mít pocit, že nám koluje i v žilách?

„Virus podráždí sliznici a ta začne vytvářet víc hlenu. I běžně je naše sliznice zvlhčená, ale to množství významně nabude. Je většinou čirá, bílá. Jakmile zezelená nebo zežloutne, už se nejedná o obyčejnou rýmu. Může, ale nemusí být zapříčiněna bakteriální infekcí. A jakmile se objeví bolest ve tvářích, tlak v čele, jde o zánět dutin,“ popisuje lékař.

Jestli covidová pandemie něco pozitivního přinesla, je to mnohem lepší vybavení do primární péče. Kromě testů CRP, které zjišťují, zda v těle probíhá zánět, a rozlišují mezi bakteriální a virovou infekcí, výtěrů pro PCR test, jenž ihned identifikuje akutní infekci, jako například covid nebo černý kašel a další onemocnění, nově praktici používají v ordinacích ultrazvuk.

„Díky tomu jsme schopni poznat například zápal plic, který není slyšet fonendoskopem a na rentgenu je vidět až za další jeden až dva dny,“ vysvětluje lékař.