Borelióza: V krvi zůstává roky

Loni se lymskou boreliózou nakazilo podle Státního zdravotního ústavu 4031 lidí. Jedná se ale jen o nahlášené případy. Ve skutečnosti bude počet vyšší.

Lymská borelióza je nejčastějším infekčním onemocněním přenášeným členovci na člověka v Evropě a Severní Americe. Existuje několik typů boreliózy, které jsou způsobeny různými druhy bakterií Borrelia. Nejběžnější je Borrelia burgdorferi, ale v Evropě se mohou objevit i další druhy -Borrelia afzelii bývá často spojována s chronickými kožními změnami a Borrelia garinii může způsobovat neurologické symptomy. Novější typ Borrelia miyamotoi, poprvé identifikována v Japonsku, způsobuje boreliózu, která mívá mírnější symptomy než běžná lymská borelióza.

„Povědomí o klíšťatech a o tom, co nám mohou způsobit, je mezi lidmi nesporně dobré. Konkrétně lymská borelióza je složitým onemocněním, které může mít i vážné zdravotní následky, a důležité je, že tohle lidé vědí. Kontrolují si pokožku po přisátí klíštěte. Klíčové je, aby vyhledali lékaře při klinických projevech nemoci. V takovou chvíli pro ně dokážeme udělat maximum. Ale samozřejmě ne každé klíště přenáší infekci,“ uvádí praktický lékař se čtyřicetiletou praxí.

Mezi hlavní příznaky boreliózy patří kožní vyrážka, která se nejčastěji projevuje jako červená skvrna, uprostřed bledší, kolem místa kousnutí. Inkubační doba onemocnění je obvykle tři až třicet dní od kousnutí. Může se přidat únava, horečka, bolesti hlavy, svalů a kloubů. V některých případech se mohou objevit i závažnější příznaky, jako je postižení periferních nervů, bolesti kloubů nebo vzácněji srdeční problémy.

Na trhu jsou dostupné i domácí testy pro přímou detekci borelií u klíšťat. Test lze použít na klíště, které bylo přisáto na člověku i zvířeti, a do deseti minut tak zjistit přítomnost antigenu Borrelie přímo v klíštěti.

„Až u poloviny nakažených se ovšem typické zarudnutí větší než pět centimetrů neobjeví. Pokud ano, pak je diagnóza lymské boreliózy více než pravděpodobná a okamžitě nasazujeme antibiotika. Pokud tomu tak není, musíme pátrat po jiných, například chřipkových příznacích,“ vysvětluje Seifert. A dodává: „Protilátky ukazující na nákazu boreliózou zareagují a jsou v krvi zjistitelné až po třech až šesti týdnech.“

„Známé je to, že klíšťata nebo komáry nepřitahuje světlý oděv. Víme také, že někteří lidé jsou ke kousnutí hmyzem či přisátí klíštětem náchylnější a jiní odolnější na základě specifických vlastností - teploty kůže, pachu, chemického složení potu, kožního mikrobiomu, produkce přirozených obranných látek, možná i geneticky,“ připomíná lékař.

V Česku se ročně diagnostikuje přibližně 3000 až 4800 případů lymské boreliózy, přičemž počet hlášených případů v posledních letech mírně narůstá. Loni odborníci napočítali nejvíce případů za posledních pět let.

Důvodem vysokého výskytu byla mimořádně dlouhá sezona, po kterou byla klíšťata aktivní. Začala již v únoru, s příchodem sušších letních měsíců jejich množství opadlo, ale infikovaná klíšťata se objevila ještě v listopadu.

„Klíšťata mají nejraději teplotu deset až dvacet pět stupňů. Tedy na jaře a na podzim chodí nejvíce pacientů. Jejich výskyt, jak se otepluje, nastupuje v roce stále dřív,“ doplňuje poznatky z praxe Seifert.

„Aby došlo k přenosu infekce, klíště by mělo být přisáté alespoň 24 hodin. Plně nasáté klíště, pokud je přehlédnuto, se samo pustí a odpadne. Obvykle je ovšem odhaleno, odstraněno a zneškodněno. Čím dříve, tím lépe. Člověk si je může i nevědomky strhnout. Zbytky klíštěte v kůži mohou způsobit zánět nebo podráždění, ale nejsou rizikové z hlediska boreliózy nebo klíšťové encefalitidy,“ popisuje lékař a uvádí, že ne v ojedinělých případech nemocný o klíštěti neví vůbec.

„Někdy přicházejí pacienti s kožními projevy nebo potížemi, které by mohly souviset s boreliózou, ale o klíštěti nemají ani tušení. Může to být až v polovině případů.“ O tom, že by boreliózu přenášel jiný krev sající hmyz, v současnosti nesvědčí žádné důkazy.

Pokud se borelióza neléčí, může vést k dlouhodobým komplikacím, ale naštěstí je léčba antibiotiky obvykle velmi účinná.

„Léčba je nejúčinnější v prvním měsíci. Taková je většina případů, se kterými se setkávám v ordinaci. Ale řešil jsem samozřejmě i případy, kdy až krevní testy odhalily protilátky. Protilátky jsou po infekci obvykle zjistitelné v krvi měsíce i roky. Takže nám to příliš nepomůže v identifikaci počátku infekce. Přeléčení antibiotiky je účinné i v tomto stadiu, ale musí být delší, obvykle dva až čtyři týdny. Ovšem stále může pacient vyváznout bez trvalých následků,“ dává naději Seifert.

U těchto nakažených se mohou objevit kožní změny na více místech a nejsou tak typické. Může dojít k obrně lícního nervu, brnění a bolestem hlavy. Tuto fázi už lékaři nazývají neuroborelióza.

„Lidé, u nichž antibiotika nezaberou a příznaky přetrvávají, už se neobejdou bez pomoci specialistů, do jejichž rukou je předávám. Měl jsem několik takových pacientů. I v pokročilé fázi boreliózy dokážou pacientům na specializovaných pracovištích většinou pomoci, a vylepšit jejich zdravotní stav natolik, aby se vrátili do běžného života,“ říká zkušený praktik.

Hlavní rozdíl mezi lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, které vám způsobí klíště, spočívá v tom, že borelióza je bakteriální onemocnění, které postihuje především kůži, klouby a nervový systém. Zatímco klíšťová encefalitida je virová infekce, která postihuje hlavně nervový systém. Obě onemocnění jsou závažná, ale klíšťová encefalitida má větší potenciál způsobit trvalé neurologické poškození. Oproti klíšťové encefalitidě ale na boreliózu nemáme očkování.

Lymská borelióza či lymeská nemoc je pojmenována podle městečka Old Lyme ve státě Connecticut v USA, kde byl u dětí v roce 1975 zaznamenán vysoký výskyt onemocnění kloubů. Většina pacientů žila v lesních oblastech. Následně se zjistilo, že onemocnění není přenosné z člověka na člověka. V roce 1983 byla jako původce nemoci prokázána bakterie přenášená klíštětem. Za pár let bylo onemocnění označeno jako lymská borelióza.

„V devadesátých letech a na přelomu století byla lymská borelióza mediálně hodně řešena a byla tak až příliš častým důvodem návštěv pacientů. V té době byla vytvořena i vakcína, ale v poslední fázi výzkumu se ukázalo, že má vedlejší účinky a výrobce její vývoj pozastavil,“ říká pražský lékař. A dodává: „Nyní se situace zklidnila. Lidé se přijdou poradit, když je potřeba, chovají se racionálně.“

„Lymská borelióza je složitá nemoc. Lidé mají odůvodněné obavy z důsledků onemocnění v pozdním stadiu. Naštěstí k nim nedochází tak často. A to je i zřejmě jeden z důvodů, proč stále nemáme vakcínu. Pracuje se na ní, ale vývoj je velmi nákladný,“ dodává Seifert s tím, že v dohledné době vakcínu proti borelióze očekávat nemůžeme.