Bojovaly s myeloidní leukémií, pomohla i klinická studie, které se zúčastnily

Od roku 2020 obě bojovaly s myeloidní leukémií, rakovinou, která postihuje krev a kostní dřeň. „Ze začátku jsme se v nemocnici nepotkávaly, ale poslední rok jsme jezdily spolu. Potkaly jsme se v čekárně, někdy si zašly na kafíčko, pokecaly, postěžovaly a oslavily zase o měsíc delší život,“ prozrazuje s úsměvem Kaplan.

Účast v klinickém testování pro ni byla jasná volba. „Pětiletá dcerka doma, manžel, který nikoho nemá a bezmezně mě miluje,“ reaguje hbitě na otázku, co rozhodlo, že se připojila. Vstoupila do něj ještě před ukončením základní léčby v létě před čtyřmi roky. Završila je právě v těchto dnech. „Cítím se dobře, jsem zdravá,“ přibližuje aktuální zdravotní stav.

Než Lucie kývla, rozmýšlela se o něco déle. „Rozhodující nakonec byla schůzka s doktorem, který studii řídil. Velice podrobně mi vysvětlil, proč je pro mě přínosná, poskytl mi hlubší informace o nemoci a co je jejím cílem, což mě přesvědčilo,“ přemítá. Podle ní slouží studie, respektive léky, které testuje, hlavně k tomu, aby se co nejvíc oddálil návrat a snížilo riziko choroby.

Ostatním pacientům dámy jednohlasně vzkazují, aby pro přežití neváhali udělat všechno, co je v jejich silách a možnostech. „Jděte do toho,“ vyzývá je Kaplan, která závažnou chorobou onemocněla v 46 letech. Před tím nijak zvlášť nemarodila. „Začalo to únavou, které jsem nepřikládala žádný význam. Asi za dva měsíce mi začaly otékat dásně. Antibiotika nezabírala.“

Neurolog jí před Vánoci 2019 nechal udělat krevní testy, v lednu byla odeslána na hematologii, kde se dozvěděla, že musí okamžitě do Prahy, protože se zřejmě jedná o akutní myeloidní leukémii. Prognóza byla vážná, vypadalo to na transplantaci kostní dřeně. Nakonec se jí i díky studii vyhnula.

Po léčbě ve svém životě všechno změnila. „Kromě manžela a bydliště,“ usmívá se Kaplan. Nevrátila se do kavárny, kterou provozovala, začala studovat a víc si užívat duchovní stránky života. „Nechtěla jsem znovu do mašinérie vydělávání peněz,“ konstatuje.

Lucie, kterou čekají ještě tři měsíce ve studii, souhlasně přikyvuje. I ona začala znovu, pomaleji. „Nemoc musíte brát jako následek, přemýšlet o tom, jaké jsou její příčiny, a udělat potřebné změny. Jinak se může stát, že se nemoc vrátí,“ míní.

Do studie se dostala až po ukončení základní léčby, kdy nemoc byla v remisi, tedy bez příznaků a dalších projevů. „Člověk nemusí mít výčitky, že neudělal vše pro své uzdravení, a získal víc času být se svými blízkými, i kdyby jen o několik měsíců,“ říká. Když vyslechla svoji diagnózu, bylo jí 36 let.

Studie je rozdělena na cykly trvající 28 dnů. „V první den každému odeberou krev a dostanete krabičku s léky, kterou vracíte na začátku dalšího cyklu s vyplněným deníkem. V prvních šesti cyklech se navíc jeden týden dojíždí každý den na injekce,“ popisuje.

Udržovací léčba je podle ní zpočátku poměrně náročná. „V týdnu, kdy dostáváte léky i injekce, hodně spíte a nejste schopni nic moc dělat. V dalších dnech, kdy berete pouze léky, je to lepší, ale jste i tak dost unavení. Nakonec jsem si na léky zvykla a po první fázi studie nastoupila na zkrácený úvazek do zaměstnání,“ pokračuje s tím, že postupně se vrátila do běžného pracovního procesu. Pracuje jako notářka.

Onemocnění se u ní začalo projevovat na podzim roku 2019. „Necítila jsem se dlouhodobě dobře, byla jsem častěji nemocná, i běžná viróza trvala velmi dlouho. V novém roce se můj stav zhoršoval. Jen jsem se uzdravila, hned jsem znovu onemocněla. Chodila jsem pravidelně na odběry krve, ale až v dubnu 2020 jsem se dozvěděla diagnózu,“ vzpomíná na nelehké okamžiky.

Do výzkumu nových léků a očkovacích látek se v Česku zapojilo přes šestnáct tisíc pacientů. Takzvaná klinická hodnocení se odehrávají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl miliardy korun na nákladech alternativní léčby. Vyplynulo to z nejnovější analýzy společnosti EY na datech 25 inovativních farmaceutických společností, které jsou členy Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Klinické hodnocení, tedy testování léčiva nebo očkovací látky před jeho registrací a následnou dostupností pro pacienty, je náročný proces. Během několika fází vývoje lékaři a další odborníci důsledně zkoumají bezpečnost a účinnost kandidátního přípravku na skupinách dobrovolníků. Vývoj jediného přípravku trvá v průměru 10–15 let a stojí přes 30 miliard korun.

„Výzkum nových léků pomáhá posouvat hranice medicínského poznání o řadě nemocí a jejich příčinách, přispívá ke zlepšení péče, pacienti se dostávají výrazně dříve k potenciálně účinné léčbě a odborníci se aktivně vzdělávají a podílejí na rozvoji vědeckých informací. Profituje i zdravotnický rozpočet. Jen v roce 2023 ušetřil více než jeden a půl miliardy korun na alternativních nákladech léčby pacientů, které hradí zadavatel výzkumného projektu, tedy ve většině případů farmaceutická společnost,“ vysvětluje David Kolář, výkonný ředitel AIFP.

„Rozhodnutí o tom, zda se pacient klinické studie zúčastní, musí být rozhodnutí skutečně jeho. My lékaři mu studii nabídneme v okamžiku, kdy si myslíme, že je to pro něj vhodné. Musíme mu však velmi dobře vysvětlit, co jeho účast znamená, jaká se s ní pojí rizika a jakou šanci mu může nabídnout. Zároveň mu ale nemůžeme slíbit, že se příznivý účinek dostaví a mohou s tím být spojena rizika, která nejsou probádaná,“ doplňuje doktor Jan Vydra.

Bezplatná online poradna pro klinická hodnocení pomáhá již několik let pacientům zjistit, zda jsou v České republice otevřené klinické studie vhodné právě pro ně. Poradna nenahrazuje odborné rady lékaře, slouží jako doplňkový zdroj informací.