Článek
Parlament v deklaraci označil zmíněný únos za hrubý zásah do lidských práv a základních svobod a kvalifikoval ho jako čin, který poškodil dobré jméno SR.
„Slovenskou společnost dlouhodobě zneklidňuje neobjasnění a nepotrestání zavlečení Michala Kováče ml. do ciziny 31. srpna 1995. Spravedlnosti zabránily amnestie předsedy vlády Vladimíra Mečiara,“ uvádí schválená deklarace.
Premiér Robert Fico (Směr-sociální demokracie) označil amnestie za nemorální, ale nezrušitelné.
Opozice necouvla
Opozice ale nadále žádá právní zrušení amnestií. Pro návrh však musí hlasovat minimálně 90 poslanců ze 150členného sboru. Za posunutí návrhu do druhého čtení hlasovalo překvapivě 78 poslanců. To znamená, že opoziční návrh podpořilo i několik koaličních poslanců.
Opozici se tak poprvé od voleb podařilo narušit monolitní hlasování vládní koalice. Šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár ostatně dal předem najevo, že návrh na zrušení amnestií podpoří. Stejně postupovala i řada jeho kolegů. ”Dokud nebudou amnestie zcela zrušeny, nelze u nás mluvit o právním státě,“ zdůraznil v rozpravě opoziční poslanec Ján Budaj (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti).
Šéf parlamentu Andrej Danko (SNS) se původně držel názoru, že případné zrušení amnestií by vyvolalo právní chaos. Změnil však názor a vyzval premiéra i prezidenta Andreje Kisku, aby ve věci podali společný podnět k ústavnímu soudu (ÚS). „Pokud ÚS připustí jejich zrušení, SNS to přijme. Pokud ÚS řekne, že amnestie může parlament zrušit, všichni poslanci SNS zvednou ruku,“ shrnul šéf parlamentu Andrej Danko.
Únos a vražda
Kováč se v polovině 90. let dostal do ostrého sporu s tehdejším premiérem Vladimírem Mečiarem. Únosem Kováče mladšího do Rakouska chtěl Mečiar podle všeho zdiskreditovat hlavu státu, protože na prezidentova syna byl v Německu vydán zatykač. Rakouský soud ho však do Německa nevydal a vrátil ho na Slovensko.
Únosu se měla zúčastnit Slovenská informační služba (SIS) vedená Mečiarovým oblíbencem Ivanem Lexou. Po odchodu Kováče z Prezidentského paláce v roce 1998 nebyl zvolen jeho nástupce a některé prezidentské pravomoci tak přešly na vládu. Mečiarův kabinet toho využil a uvalil na případ únosu amnestie, o něž nyní jde.
S případem souvisí i další hodně temná záležitost – vražda Róberta Remiáše, který byl spojkou korunního svědka únosu Oskara Fegyverese, jenž pak uprchl do zahraničí. Vražda rovněž nebyla vyšetřena, což ony amnestie zajistily.
Bývalý prezident Michal Kováč zemřel letos v říjnu ve věku 86 let. „Odchod prezidenta Michala Kováče nám všem připomněl politický a osobní zápas o budoucnost Slovenska, který vedl s tehdejší vládní mocí. Připomněl nám oběti tohoto boje a nevyřešený dluh, který jako země máme,“ napsal Kiska poslancům.