Článek
Teprve před pěti lety rozhodli američtí právníci spor mezi Kolumbií a pátračskou firmou Sea Search Armada o právo na průzkum a vyzvednutí lodi. Přiřkli ho Kolumbii.
U galeony San José se však podle deníku Die Welt nehraje o žádné drobné. Cena pokladů na palubě vraku se odhaduje nejméně na tři miliardy dolarů, přičemž někteří znalci soudí, že stříbrné a zlaté mince, drahokamy a klenoty v lodi by mohly vynést až 17 miliard dolarů, tedy přes 400 miliard korun.
Jsou tam pohřbeny stovky Španělů
Loni oznámil Kolumbijský archeologický ústav, že přesně určil polohu lodi. A prezident Juan Manuel Santos se obsáhle rozhovořil o „nejcennějším pokladu v dějinách lidstva“.
„Postavíme v Cartageně velké muzeum ve stylu skandinávských zemí, které v nich vystavují daleko bezvýznamnější nálezy, než je ten náš,“ pravil prezident. Tím ale zatím vše skončilo.
Madrid: Musí to být památník!
Přitvrdilo totiž Španělsko. Madrid se už nějakou dobu ohání tím, že by měl z obřího pokladu dostat aspoň něco – pokud by ho rovnou neměl dostat celý. Potopená loď přece patřila v době své zkázy Španělsku. Madrid se tak odvolává na konvenci UNESCO o ochraně majetků na mořském dně, podle níž patří potopené válečné lodě i se svým obsahem tomu státu, pod jehož vlajkou pluly.
| Proslulé nálezy pokladů z útrob lodí |
|---|
| Španělská galeona Nuestra Señora de Atocha: objevena v roce 1985, poklad v ceně asi 450 miliónů dolarů (40 tun zlata a stříbra, kolumbijské smaragdy) |
| Čínská džunka Tek Sing: potopila se v hurikánu roku 1822, objevena roku 1990, její tisícitunový náklad obsahoval 350 tisíc kusů porcelánu |
| Flotila pokladů 1715 – jedenáct z 12 lodí španělské flotily naložené mincemi a stříbrnými pláty se v roce 1715 potopilo u Floridy, hodnota cenností odhadována na dvě miliardy dolarů, zatím vyloveny mince za 4,3 mil. dolarů. |
| Španělská fregata Nuestra Señora de las Mercedes: potopena v roce 1804, objev oznámen v roce 2007, loď skrývá zlaté a stříbrné mince za půl miliardy dolarů |
| Kolesové parníky Republic a Central America: byly z nich získány poklady údajně až za miliardu dolarů |
Problém ovšem tkví v tom, že Kolumbie konvenci nepodepsala, a tudíž se jí nemusí řídit. A tak se Madrid pokusil „hodit kramli“ do soukolí rozběhnutých kolumbijských aktivit jinak: předestřel fikaný návrh, aby loď zůstala se vším všudy na mořském dně.
„Jsou tam pohřbeny stovky Španělů, kteří přišli při potopení lodi o život. Myslíme si, že by bylo nejlepší akceptovat kulturní dědictví a nechat ho tam, kde je,“ oznámil španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá Polo. To ovšem není budoucnost, jakou si pro San José představuje prezident Santos. A tak se hledají cesty, jak dál.
„Vyjednáváme. Spoléhám, že dojde ke konkrétní výměně, až práce pokročí,“ poznamenal k tomu Miguel Ángel Recio Crespo, šéf španělského kulturního institutu Acción Cultural Española při červencové návštěvě Mexika.
Zlatý řetěz objevený potápěči poblíž vraku galeony Nuestra Señora de Atocha
Ovšem ani Sea Search Armada nechce hodit flintu do žita. V případě San José prý zvažuje „další právní kroky“, například stížnost na porušení obchodní dohody Kolumbie – USA. Kolumbijci se tím nechtějí nechat odstrašit.
„Galeonu San José vyzvedneme. Není to nic komerčního – je to archeologický, vědecký projekt,“ tvrdí Santos. Ze senzačního nálezu prý musí těžit celý svět, ne jen pár zlatokopů.
O slovo se přihlásil i vedoucí archeologie na Universidad Externado de Colombia José Luis Socarrás. „Nález nám dovoluje porozumět obchodním cestám mezi Španělskem a jeho americkými koloniemi a zjistit i něco o způsobu života lidí a stavbě lodí v této epoše.“ Z tohoto důvodu prý vrak jasně patří ke kulturnímu dědictví Kolumbijců a je nezcizitelný.
Socarrás ovšem dobře chápe, že vylovit loď pokladů nebude snadné. „Galeona spočívá přibližně v hloubce 600 metrů. Tam se samozřejmě nedostane žádný člověk. Bude třeba nasadit vysoce pokročilé senzory a roboty. Další výzvou bude konzervace materiálů – dřeva, kovu a keramiky,“ prohlásil, aby vzápětí optimisticky dodal: „Potřebné technologie k tomu máme.“
„Zachránit“ loď chtěli už Britové
Když se galeona San José v červnu 1708 u poloostrova Barú nedaleko přístavu Cartagena potopila, byla to naprostá smůla. Britové, kteří na galeonu a její doprovod zaútočili, dobře věděli, co obsahuje její náklad: vedle 344 tun mincí z drahých kovů bylo na palubě i 200 tun vzácných kamenů a klenotů. Angličané rozhodně nechtěli, aby to vše skončilo na dně moře.
Rozhodla však náhoda, tak jako i při jiných bitvách tehdejší války o dědictví španělské (1700 –1714), která bývá někdy označována za první skutečně „světovou“ válku.
Britští kanonýři při útoku totiž nechtěně trefili na San José komoru se střelným prachem. Po obřím výbuchu šla loď rychle ke dnu. Z téměř šestisetčlenné osádky bylo zachráněno jen jedenáct mužů. A zároveň se zrodil „svatý grál mezi loďmi pokladů“.