Článek
Plán transferu vody z jihu na sever je jedním z největších infrastrukturních projektů na světě. Náklady se odhadují na 62 miliard dolarů (zhruba 1,3 biliónu Kč), ale jistě se ještě zvýší.
Projekt počítá se třemi trasami. Východní odstartovala na konci loňského roku, střední spustili letos v říjnu a západní – ta zůstává ve hvězdách.
Podle hongkongského listu South China Morning Post proto, že mezi experty zavládly vážné ekologické obavy.
To je i případ druhé větve, která má průplavy a potrubím v délce 1500 km přepravovat z přehradní nádrže Tan-ťiang-kchou v centrální provincii Chu-pej do severních provincií Che-nan a Che-pej a do Pekingu 9,5 miliardy kubíků vody ročně. Pro Peking to představuje více než třetinu dodávek.
Dvě třetiny vod trpí znečištěním
Oponenti varují, že tak masový transfer by mohl dále ublížit beztak ohroženým čínským řekám, z nichž mnohé už jsou na suchu, a podkopat budoucí investice v čínských regionech.
V únoru náměstek ministra bydlení a výstavby Čchiou Pao-sing označil projekt za neudržitelný s tím, že hlavní město by mělo vsadit spíše na odsolovací technologie a zachytávání dešťové vody.
„Přepravou tak ohromného objemu vody z povodí řeky Chan (přítoku Jang-c’) připravuje projekt tuto oblast o většinu základních zdrojů, které bude potřebovat k rozvoji v příštích letech a desetiletích,“ upozornil Britt Crow-Miller, specialista na čínské vodohospodářství z Portlandské státní univerzity.
„Nynější čínský rozvojový model je velmi krátkozraký. Chce udržovat růst stůj co stůj a odsouvat následky budoucnosti, jak nejdál to jde.“
Nenasytný průmysl
Východní tepna byla otevřena loni, ale než se voda dostala do přístavu Tiencin, byla po průchodu kontaminovanou půdou tak znečištěná, že nebyla k použití. Znečištění vodních cest v Číně, podobně jako špatný vzduch ve velkoměstech, signalizuje velkou ekologickou krizi způsobenou překotným hospodářským rozvojem.
Podle vládních odhadů trpí znečištěním více než 70 procent řek a jezer, z toho polovina do té míry, že voda je pro člověka naprosto závadná. K nepoužití pro silné zamoření je rovněž téměř 60 procent spodních vod.
Nová vodní cesta ale severovýchodní Číně – jedné z nejsušších oblastí světa – přijde vhod. Navzdory nedostatku vody spoléhá její ekonomika totiž hlavně na zpracovatelská odvětví náročná na spotřebu vody a na energii z tepelných elektráren. K tomu produkuje zhruba třetinu potravin v zemi.
Masivní odklon vody však severnímu průmyslu možná nebude stačit. Loni vláda schválila experimentální zónu letiště Čeng-čou, ekonomického uzlu metropole provincie Che-nan, s představou, že bude motorem místního růstu po příští dekády.
V prvním roce přilákala zóna investice ve výši téměř 27,7 mld. dolarů, přičemž technologický gigant Foxconn v ní postavil továrnu zaměstnávající přes 300 tisíc lidí.
Místní činitelé však upozorňují, že i přes nový vodní napaječ bude mít zóna v roce 2020 k dispozici stejně jen necelou polovinu množství, které by potřebovala.