Článek
Molina se narodil v hlavním městě Mexika. Chemii studoval na univerzitách v Mexiku, Německu i USA. Spolu s americkým kolegou Frankem Sherwoodem Rowlandem varoval již v roce 1974 před užíváním chlor-fluorovaných uhlovodíků, mezi které patří také freony. Vědci předpověděli, že se kvůli nim bude ztenčovat ozonová vrstva.
Nobelovu cenu za chemii získaly dvě vědkyně za „molekulární nůžky”
V roce 1995 Molina, Rowland a Nizozemec Paul Crutzen dostali Nobelovu cenu za chemii za "svou práci na poli atmosférické chemie, obzvlášť v oblasti utváření a rozkládání ozonu". Molina je zatím jediným mexickým vědcem, který toto prestižní ocenění dostal.
V posledních letech se Molina věnoval především zkoumání znečištění ovzduší ve velkých městech, včetně rodného města Mexika. Varoval také před klimatickými změnami.
Nobelova cena
Zastoupení OSN v Mexiku označilo ve čtvrtek Molinu za průkopníka atmosférické chemie. Podle něj jeho práce umožnila přijetí takzvaného Montrealského protokolu z roku 1987, který zastavil výrobu látek ohrožujících ozonovou vrstvu.
Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za průlomový výzkum černých děr
Molina zemřel shodou okolností v den, kdy Královská švédská akademie věd oznámila, že letos Nobelovu cenu za chemii dostanou Francouzka Emmanuelle Charpentierová a Američanka Jennifer Doudnaová za vývoj takzvaných molekulárních nůžek CRISPR-Cas9, s jejichž pomocí mohou vědci s vysokou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin a mikroorganismů.