Článek
Na vlastní přání bude Gorbačov pohřben vedle své ženy Raisy na hřbitově v Moskvě, píše TASS s odkazem na příbuzné zesnulého.
Gorbačov patřil mezi nejvýznamnější politické osobnosti druhé poloviny 20. století. Jako prezident Sovětského svazu se svými reformami zasadil o rozpad Východního bloku.
Světoví lídři vyzdvihují zásluhy Gorbačova o konec studené války
Po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 zahájil změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat tehdejšímu sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou. Sovětský svaz se rozpadl a komunistický systém se zhroutil. Gorbačov až později přiznal, že reformovat ani nešel.
Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu i nadějí Východu, doma si respekt nezískal. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy ztrátu jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad SSSR.
Politika Michaila Gorbačova přispěla k pádu komunismu a rozpadu Sovětského svazu. Byl významnou postavou světové politiky druhé poloviny 20. století.
— Petr Fiala (@P_Fiala) August 30, 2022
Ať odpočívá v pokoji.
V Rusku se z něj stal jeden z nejméně oblíbených politiků. Svou roli v tom sehrál i jeho pokus omezit nadměrné holdování alkoholu.
Vůči Putinovu režimu dovedl být kritický, v minulosti Putina obvinil z autoritářského vládnutí, podpořil však kupříkladu anexi Krymu v roce 2014, za což si vysloužil zákaz vstupu na Ukrajinu.
Gorbačovovi zakázali na pět let vstup na Ukrajinu, podpořil anexi Krymu
Anexi Krymu bral jako nápravu někdejší chyby sovětského vedení, které poloostrov předalo Ukrajině. Současně odsoudil počínání Západu, který v reakci na anexi uvalil na Rusko sankce.
„Uvedeným cílem je potrestat Rusko, ale sankce mají pouze jeden účinek: vzájemné odcizení se zvětšuje…Rusku a Rusům bude znovu přidělena role strašáků,“ varoval před návratem studené války například ve své knize, která vyšla v roce 2019 v Německu a jejíž název je ve volném překladu Co je nyní v sázce.
Ruský vpád na Ukrajinu letos v únoru už vzhledem k nemoci veřejně nekomentoval, jeho nadace ale už 26. února, tedy dva dny po začátku invaze, vydala prohlášení, volající po co nejrychlejším ukončení bojů. „Na světě není nic vzácnějšího než lidské životy. Jednání a dialog na základě vzájemného respektu a uznání zájmů jsou jediným způsobem, jak vyřešit nejakutnější rozpory a problémy,“ napsala Gorbačovem zřízená organizace.
Znovu se prezidentem nestal
Gorbačov se narodil 2. března 1931 v obci Privolnoje do rodiny rolníka. V 50. letech studoval na Právnické fakultě Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova a během studií vstoupil do komunistické strany. Později získal vědeckou hodnost agronom-ekonom na Stavropolském vědeckém institutu.
Režisér Vitalij Manskij o filmu Gorbačov. Ráj: Chtěl jsem natočit portrét člověka v čase
Od roku 1955 zastával Gorbačov nejrůznější stranické funkce na městských a krajských úrovních. V roce 1970 se stal poslancem Nejvyššího sovětu, později členem ústředního výboru strany. V letech 1978 - 1985 působil jako tajemník ÚV KSSS a od roku 1980 byl členem politbyra. V roce 1985 se po smrti Konstantina Černěnka fakticky postavil do čela Sovětského svazu jako generální tajemník ÚV KSSS. Na přelomu 80. a 90. let předsedal Nejvyššímu sovětu.
Gorbačov byl prvním a posledním prezidentem Sovětského svazu. Tuto funkci zastával od března 1990 do Vánoc následujícího roku, kdy těsně před rozpadem Sovětského svazu rezignoval.
Na 29. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) byl ze strany vyloučen. Politický život pro něj ale tímto nekončil. V roce 1996 založil společenskopolitické hnutí Občanské fórum a oznámil svou kandidaturu na prezidenta Ruska. Získal však pouhé jedno procento hlasů.