Článek
Úřadující premiér Nadžíb Mikátí letos výjimečně rozhodl, že zavedení letního času odloží až na 20. dubna, tedy na konec muslimského postního měsíce ramadánu. Muslimové v Libanonu by tak mohli večer přerušit každodenní půst o hodinu dříve než při letním čase.
Maronitská katolická církev, která má v zemi velký vliv a spadá pod ni řada organizací a škol, v sobotu oznámila, že navzdory rozhodnutí vlády přejde na letní čas. Stejně tak se letním časem bude řídit většina podniků a médií. „Libanon není ostrov,“ uvedla televizní stanice LBCI, která neuposlechnutí vládního nařízení zdůvodnila tím, že by poškodilo její práci.
Naopak národní letecká společnost Middle East Airlines uvedla, že její hodiny a zařízení se budou i nadále řídit zimním časem, ale že pozmění časy letů tak, aby byly v souladu s mezinárodními rozpisy.
Vládní nařízení ještě více prohloubilo rozpory v zemi, kde v roce 1975 propukla občanská válka mezi křesťanskými a muslimskými frakcemi a od jejího konce v roce 1990 se v tamním parlamentu křesla přidělují podle náboženské příslušnosti.
Ekonomická krize
Libanon v současnosti rovněž sužuje narůstající ekonomická krize, která uvrhla tři čtvrtiny obyvatel, mezi nimiž je milion syrských uprchlíků, do chudoby, zatímco růst inflace pokračuje. Země navíc od října loňského roku nemá prezidenta a vláda je pouze dočasná s omezenými funkcemi.
V Bejrútu se kvůli ekonomické situaci v sobotu konaly demonstrace při nichž policie použila slzný plyn.
Spánek a změna času. Na co si dát podle odborníků pozor
