Článek
„Obdržel jsem žádost ministerstva zahraničí, abychom zvážili přerušení diplomatických vztahů mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Zvážím to,” řekl Zelenskyj.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poté řekl, že pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky s Ruskem, ztíží tím řešení situace. Podle něj je Rusko dál otevřené diplomacii.
Zelenskyj zároveň vyzval západní státy, aby dále neotálely se sankcemi proti Rusku a nečekaly na další eskalaci napětí na východě země. A to včetně zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2.
Zařízení, které spojuje Rusko a Německo, má po dně Baltu přepravovat do Německa ruský plyn s pominutím Ukrajiny a dalších tranzitních zemí. Uvedení plynovodu do provozu čeká na schválení německými úřady.
K situaci se vyjádřil například německý ministr zemědělství Cem Özdemir, který vyzval k oficiálnímu odmítnutí plynovodu Nord Stream 2.
Özdemirova slova vzápětí potvrdil i německý kancléř Olaf Scholz, který uvedl, že udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné.
„Tento scénář, který by byl velice politováníhodný, by všechno pouze zhoršil, a to nejen pro obě země, ale i pro jejich obyvatele,” komentoval zvažovaný krok ukrajinského prezidenta mluvčí Kremlu.
Peskov dále uvedl, že Kreml doufá, že uznání separatistických republik pomůže zklidnit situaci. Nemá prý informace o tom, zda ruské jednotky už vstoupily na jejich území.
Zelenskyj zároveň prohlásil, že nevěří, že vypukne plnohodnotná válka s Ruskem, pokud by se tak ale stalo, hlava státu by vyhlásila stanné právo.
„Pokud se Rusko rozhodne k totální invazi, budou v nebezpečí také další země,” citovala agentura Reuters Zelenského.
Ukrajinský prezident už v projevu v noci na úterý v projevu k národu uvedl, že hranice země s Ruskem zůstanou stejné bez ohledu na ruské kroky.
„Je to Rusko, kdo ohrožuje mír. Nikomu nic nedlužíme a nikomu nic nedáme. My chceme mír,“ uvedl Zelenskyj.
„Stojíme o urovnání sporu a zároveň čekáme jasné a účinné podpůrné kroky od našich světových partnerů,” dodal ukrajinský prezident.
Jeho ruský protějšek Vladimir Putin v pondělí podepsal výnosy uznávající nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a s jejich vůdci podepsal smlouvy, na jejichž základě nařídil ruské armádě, aby v obou povstaleckých regionech Ukrajiny zahájila „mírovou misi”.
Několik západních zemí už Putinův krok označilo za porušení mezinárodního práva a vyjádřilo se, že vůči Rusku chystá sankce.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc v úterý zpochybnil právo Ukrajiny na suverenitu, protože vláda v Kyjevě podle něj nezastupuje jednotlivé části země, uvedla agentura Interfax.
„Nemyslím si, že někdo může tvrdit, že ukrajinský režim od převratu v roce 2014 zastupuje všechny lidi žijící na území ukrajinského státu,” prohlásil Lavrov s odkazem události, kdy byl svržen promoskevský prezident Viktor Janukovyč.
To přimělo Rusko k anexi ukrajinského poloostrova Krym a podpoře povstání ve východních regionech.
Kromě toho v úterý ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo ostatní státy, aby stejně jako Rusko uznalo nezávislost obou separatistických republik na východě Ukrajiny.