Zelenskyj dál razí personální rošády

Oficiální zdroje tvrdí, že důvodem odvolání jsou zdravotní problémy respektovaného diplomata a úředníka, který v minulosti zastával funkci náměstka ministra zahraničí. Právě to mu údajně zkomplikovalo působení v bezpečnostním orgánu v době války s Ruskem.

Za minulého politického režimu v době prezidenta Viktora Janukovyče Demčenko podle médií aktivně lobboval ve prospěch tzv. charkovských dohod. Ty v roce 2010 prodloužily nájem přístavu Sevastopol ruské černomořské flotile do roku 2042 výměnou za slevu na plyn. Ačkoli po ruské anexi Krymu v roce 2014 se na úředníka vztahoval lustrační zákon a neměl právo zastávat veřejné funkce, úřadům to dosud nevadilo. Nyní mu kritici vytýkají, že měl těsné vazby na Rusko a zavinil i zmaření operace zaměřené na dopadení příslušníků tzv. Vagnerovy armády, soukromé ruské militantní struktury.

Mychajlo Podoljak, poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře, potvrdil, že mimo „zdravotní důvody“ je příčinou odvolání úředníka „optimalizace činnosti bezpečnostní rady podle nových válečných výzev“. „Prezident kardinálně mění práci bezpečnostního bloku... Vyžaduje to rychlá profesionální rozhodnutí. Ne všichni mohou zvládnout toto tempo, rytmus a zátěž,“ uvedl.

Tzv. charkovské dohody přitom čerstvě dohnaly také další někdejší vysoké úředníky. Státní vyšetřovací úřad (DBR) včera oznámil podezření z vlasti­zrady Kosťantynu Hryščenkovi a Oleksandru Lavrynovyčovi, bývalým ministrům zahraničí a spravedlnosti, kteří jsou již delší dobu v cizině. Měli se podílet na „spiknutí proti svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny“ tím, že dohody nezpochybnili.

S dohodami média spojují také skandál kolem Hennadije Korbana, bývalého diplomata a později vysokého charkovského úředníka považovaného za jednoho z autorů dokumentu. Ten poslední dobou řídil územní obranu Charkova. Úřady ho v minulých dnech odmítly pustit na Ukrajinu a pohraniční služba mu oznámila, že byl zbaven ukrajinského občanství.

Podle novinářů se tak stalo na základě „tajného výnosu“ prezidenta, který se tak prý zbavuje někdejších „nepohodlných“ spojenců. Údajně se to týká i oligarchy Ihora Kolomojského, označovaného za „politického otce“ Zelenského. „Je to jeden z kroků, jak se zbavit ,toxického‘ spojence. Nepřeje si, aby jeho jméno vzpomínali v kontextu s oligarchy. Je to také vstřícný krok směrem k USA,“ citoval portál nv.ua Oleksije Košela, šéfa Výboru voličů Ukrajiny.

Prezident přitom tento týden překvapivě odvolal také Hryhorije Halana, velitele armádních sil speciálních operací (SSO). Válečného generála přeřadil do struktury speciálních jednotek v civilní tajné službě SBU a na jeho místo jmenoval Viktora Chorenka, který dříve působil v hlavní správě rozvědky. Do čela prezidentského výboru pro vojenskou rozvědku (HUR) pak jmenoval dosavadního ředitele této služby Kyryla Budanova.

Na sociálních sítích oznámil, že tak učinil kvůli „obnovení SBU“. Již dříve naznačil, že „padne“ přinejmenším třicítka pracovníků tajné služby. Změnám v polovině července předcházelo sesazení dvou významných spojenců Zelenského, kteří byli považováni za pilíře jeho někdejšího týmu.