Ze Súdánu odletěla krátce před konfliktem. Češka popsala aktuální situaci v zemi

Jak dlouho jste v Chartúmu pracovala a čemu jste se tam věnovala?

V Chartúmu jsem strávila téměř dva roky. Pracovala jsem tam pro IOM, Mezinárodní organizaci pro migraci, jednu z agentur OSN. Společně s kolegy v mém týmu jsme shromažďovali a analyzovali data za účelem šíření kritických vícevrstvých informací o mobilitě, zranitelnosti a potřebách vysídlených a mobilních populací, konkrétně vnitřně vysídlených osob (člověk, který je nucen uprchnout ze svého domova, ale zároveň zůstává ve své zemi – pozn. red.). Tato data jsou následně sdílena s ostatními partnery aktivními v Súdánu – s neziskovými organizacemi, jinými OSN agenturami, ambasádami, donory atd. – a slouží k lepší specifické pomoci pro obyvatelstvo postižené konfliktem nebo přírodními pohromami.

Jaká byla situace v Chartúmu před vaším odjezdem?

Situace byla po celou dobu mého pobytu celkově poměrně stabilní a pro expaty (osoby žijící mimo svou vlast – pozn. red.) téměř bezpečná. V říjnu 2021 se odehrál vojenský puč, kdy súdánská armáda svrhla tranzitní civilně-vojenskou vládu, nastolila „výjimečný stav“ a po dobu asi dvou týdnů odpojila internet po celé zemi. Od 25. října až do událostí, které začaly 15. dubna 2023, Súdánci neúnavně každý týden, někdy i několikrát týdně, demonstrovali proti nově nastolenému režimu, vedenému generálem Abdelem Fattah al-Burhanem. Tyto protesty mnohdy přerostly ve střety s policií a armádou, která na neškodně demonstrující obyvatelstvo používala slzný plyn, v jiných případech i zbraně. Od začátku demonstrací při nich bylo zabito více než sto súdánských občanů. Navzdory velkému nebezpečí, které demonstrace mohly pro Súdánce představovat, komunita expatů nikdy významně ohrožena nebyla.

Pár měsíců před mým odjezdem bylo viditelné, že napětí mezi armádou a RSF vedenými Mohamedem Hamdan Dagaloem, zvaným též Hemedti, narůstá. Světová média, zprávy z různých částí Súdánu i přítomnost ozbrojených složek v Chartúmu naznačovaly, že střet může nastat víceméně kdykoliv. Nikdo však nečekal, že nabude takovýchto rozměrů, jaké vidíme dnes v Chartúmu i jiných částech Súdánu.

Po jak dlouhé době po vašem odjezdu ze Súdánu konflikt započal?

Odletěla jsem 7. dubna, tedy týden předtím, než střet mezi armádou a RSF v Chartúmu začal.

Souvisel váš odjezd právě s tím?

Napětí mezi oběma stranami a zhoršující se bezpečnostní situace s mým odjezdem nesouvisely, pouze se přesouvám na jinou misi.

Z jakého důvodu ke střetu armády a RSF došlo?

Ústřední příčinou napětí od povstání je civilní požadavek na dohled nad armádou a integraci RSF do běžných ozbrojených sil.

Boj o moc má kořeny v letech před povstáním v roce 2019, které svrhlo diktátorského vládce Omara al-Bašíra, který vybudoval bezpečnostní síly, které proti sobě záměrně postavil, tedy súdánskou armádu a RSF. Když po Bašírově pádu ztroskotalo úsilí o přechod k demokratické vládě pod vedením civilistů, střety mezi oběma stranami byly předpokládané. Dohoda o rozdělení moci s civilisty, kteří vedli protesty proti Bašírovi, která měla přinést přechod k demokratické vládě, byla přerušena převratem v říjnu 2021. Puč vrátil armádu do čela, ale ta čelila každotýdenním protestům, obnovené izolaci Súdánu a prohlubujícím se ekonomickým potížím. Hemedti se odhodlal jít za plánem nového přechodu a vynesl na povrch napětí s Burhanem.

Jak aktuální situaci osobně vnímáte? A jaký vývoj událostí v nadcházejících dnech či týdnech očekáváte?

Pro mě je naprosto neskutečné sledovat, co se v Súdánu děje, nejen proto, že jsem odjela týden před těmito událostmi, ale především proto, že Súdánci, už s tak těžkou minulostí, kterou si museli projít a stále procházejí, patří mezi nejpřátelštější, nejpohostinnější, nejvlídnější a nejodvážnější lidi, jaké jsem kdy potkala. Súdán mi za téměř dva roky neskutečně přirostl k srdci a potkala jsem tam spoustu nových přátel, ať už mezi Súdánci, nebo mezi komunitou expatů.

Nejsem válečný analytik, abych si dovolila odhadovat, jak tato situace skončí, na základě analýz odborníků je však možné, že tyto střety neskončí jen tak a přelejí se do tzv. vleklých konfliktů, jaké vidíme v jiných zemích. Co se dá určitě očekávat z humanitárního hlediska, je obrovský příliv Súdánců, tedy uprchlíků do sousedních zemí, což může mít za následek jejich destabilizaci.

Jak situaci prožívají Súdánci? Prchají obyvatelé Chartúmu mimo hlavní město?

Súdánci, jakkoliv „zvyklí“ na neustálou přítomnost ozbrojených konfliktů po celé zemi, jsou podle mě překvapení tou mírou, do které se tyto střety vyšplhaly. Obzvlášť, že se tak stalo během ramadánu. Pokud je to možné, prchají Súdánci z Chartúmu do rurálních oblastí za rodinami, případně do oblastí, kde se střety neodehrávají.

Jaká je situace v jiných súdánských městech?

Zbytek země je poměrně zastíněn tím, co se děje v Chartúmu, ale nejhorší boje se za poslední týden kromě hlavního města odehrály především v Dárfúru, na západě země, kde je odjakživa velká přítomnost RSF složek, a také na jihozápadě země v regionu Kordofán. Určité boje byly reportovány i z východu a jihovýchodu země, kde je však nyní situace klidnější.

V posledních dnech se řeší evakuace osob ze zahraničí. Byla jste v kontaktu s vašimi bývalými kolegy?

Spousta mých přátel byla od začátku konfliktu stále v Súdánu a jejich situace nebyla vůbec jednoduchá. Za poslední týden nemohli vyjít kvůli bezpečnosti ven, jelikož boje se odehrávají na ulici. Problémem je i nedostatek vody, jídla a paliva v generátorech, protože dodávky elektřiny byly naprosto přerušeny. Jednotky RSF se násilím vkrádají do rezidencí, obchodů a odnášejí jakékoli cennosti.

Evakuace expatů nebyla určitý čas jakkoliv možná vzhledem k tomu, že slíbený klid zbraní nebyl dodržen. V posledních dnech se však OSN a ambasádám jednotlivých zemí podařilo zajistit evakuaci všech expatů a jejich rodin, ať už mimo Chartúm, či do okolních států.

Během bojů zemřeli minimálně čtyři představitelé OSN. Máte informace, z jakých zemí pocházeli a za jakých okolností přišli o život?

Toto číslo už je pravděpodobně vyšší, před několika dny jsem dostala informaci, že jeden z mých kolegů z IOM byl zavražděn na jihu země, když se snažil evakuovat rodinu do jiného města. Všechny čtyři případy, o kterých vím, se týkaly súdánských občanů.

Kam se chystáte nyní?

V květnu vyjíždím do Gomy v Demokratické republice Kongo, což je země s druhým nejvyšším počtem vnitřně vysídlených osob na světě, hned za Sýrií. Věnovat se budu opět monitoringu a analýze dat týkajících se těchto lidí.