Rusko jako agresor si v OSN stěžuje na zbraně pro bránící se Ukrajinu

Pokud žádost o zasedání schválí Francie, která předsedá Radě bezpečnosti, bude to třetí zasedání o situaci na Ukrajině během tří dnů.

„Chceme mluvit o skutečných, ne imaginárních problémech. A protože jsme ztratili čas diskutováním o spekulacích a fantaziích, navrhujeme diskutovat o skutečné hrozbě pro mezinárodní mír a bezpečnost způsobené dodávkami zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu cizími státy,“ řekl Něbenzja na středečním zasedání Rady bezpečnosti OSN svolaném z iniciativy Spojených států a Albánie.

Americké ministerstvo obrany navíc oznámilo, že pošle Ukrajině další dodávku zbraní ve výši 675 milionu dolarů (16,5 miliardy korun). V dodávce bude i munice pro raketové systémy HIMARS.

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil 24. února, že dal svolení ke „speciální vojenské operaci“. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusové zahájili rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi.

Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzápětí vyhlásil válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.

Materiální či vojenskou pomoc poskytly Ukrajině nebo slíbily poskytnout skoro všechny země Evropské unie a Spojené státy. Evropská unie postupně přijala šest sankčních balíčků.