Hlavní obsah

Záporožská jaderná elektrárna byla bez proudu zvenčí

Aktualizováno

Záporožská jaderná elektrárna se v neděli ocitla bez dodávek elektřiny zvenčí. Největší jaderka v Evropě fungovala v nouzovém režimu za použití vlastních generátorů. Před havárií s celosvětovými radiačními následky varoval Enerhoatom, který elektrárnu před ruskou okupací provozoval. Po několika hodinách oznámila společnost Ukrenerho obnovení dodávek.

Foto: Alexander Ermochenko, Reuters

Záporožská jaderná elektrárna

Článek

„Elektrárna je opět napájena z ukrajinské rozvodné sítě,“ napsala firma Ukrenerho s tím, že dokončila opravy škod způsobených ruským útokem.

„Už posedmé od začátku okupace ruskými teroristy ze 4. března 2022 přechází ukrajinská elektrárna na režim black-outu,“ hlásil předtím Enerhoatom na síti Telegram s tím, že poslední vysokonapěťové vedení, které elektřinu do elektrárny přivádí, muselo být odpojeno kvůli ruskému „nesmyslnému nočnímu ostřelování“.

Elektřinu nutnou pro zajištění chodu čerpadel pro chlazení odstavených jaderných reaktorů tak zajišťovaly automaticky zapnuté dieselgenerátory. „Palivo v nich stačí na deset dní. Odpočítávání začalo. Pokud se během této doby nepodaří obnovit vnější dodávky proudu pro elektrárnu, může nastat nehoda s radiačními následky pro celý svět,“ pokračovalo prohlášení ukrajinského státního podniku.

Nouzové zapojení dieselgenerátorů potvrdil na Telegramu i šéf okupační správy ukrajinské Záporožské oblasti Vladimir Rogov. „Důvody odpojení vedení se vyšetřují. Radiační situace v areálu jaderné elektrárny, pásmu hygienické ochrany i pozorovacím pásmu je normální,“ vzkázal.

Jak se doma ochránit před radiací? Ukrajinská agentura zveřejnila rady

Evropa

Bez proudu byli i obyvatelé Záporoží

Částečné přerušení dodávek proudu „kvůli nouzové situaci na jednom z energetických zařízení“ v Ukrajinou kontrolovaném Záporoží pak oznámil tajemník tamní radnice Anatolij Kurtev. Později dodal, že práce na obnovení dodávek proudu do města už úspěšně skončily.

Záporožskou jadernou elektrárnu a přilehlé město Enerhodar ovládají ruské okupační síly již více než rok. S přibližující se frontou však roste napětí - ruská okupační správa v květnu ohlásila evakuaci obyvatel Enerhodaru a dalších měst a obcí v okolí, podle Enerhoatomu Moskva plánuje do Ruska přemístit i zhruba 3100 pracovníků okupované elektrárny. Z ostřelování jaderné elektrárny se přitom opakovaně viní jak ruská, tak ukrajinská strana.

„Jsem extrémně znepokojen velmi reálnými riziky jaderné bezpečnosti a zabezpečení, kterým elektrárna čelí,“ varoval v polovině května Rafael Grossi, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii. „Musíme se dohodnout na ochraně elektrárny, tato situace nemůže pokračovat,“ komentoval pak nynější výpadek proudu.

Enerhoatom už loni v červenci upozorňoval, že kvůli ruskému ignorování bezpečnostních opatření hrozí v Záporožské jaderné elektrárně katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií z roku 1986.

Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová to ale tehdy vyvracela. „Nezapomínejme, že jsme v informační válce. Ukrajinci jsou sice v právu, to ale neznamená, že nemohou vypouštět dezinformace. Určitě to nebude jako druhý Černobyl. Případný výbuch by byl spíše v měřítku výbuchu Fukušimy a následky by sahaly do několika desítek kilometrů,“ řekla tehdy České televizi.

Rusové chtějí přesídlit pracovníky Záporožské jaderné elektrárny

Válka na Ukrajině

Výběr článků

Načítám