Západ překračuje jednu Putinovu červenou čáru za druhou. A nic

Rozhodnutí prezidenta Bidena pomoci Ukrajině získat letouny F-16 znamenalo překročení další červené linie, o níž Putin tvrdil, že změní válku a přivede Washington a Moskvu do přímého konfliktu.

Podobná apokalyptická varování ruského vůdce podle listu provázely další červené linie, přes něž se Spojené státy vydaly, když souhlasily s rozšířením ukrajinského arzenálu o rakety Javelin a Stinger, raketomety HIMARS, pokročilé systémy protitankové obrany, drony, vrtulníky či tanky M1 Abrams. Brzy se k nim přidají také stíhačky čtvrté generace F-16.

Klíčový důvod, proč smést ze stolu Putinova varování i hrozby, je podle listu skutečnost, která přetrvává od prvních dnů války: ruský prezident ani jednou nesplnil hrozbu, že potrestá Západ za vyzbrojování Ukrajiny. Jeho blafování dodalo západním vůdcům odvahu v tom pokračovat a neobávat se vážných následků. Určité riziko ale zůstává.

Na začátku ruské invaze v únoru loňského roku Putin varoval, že každá země, která by se pokusila „škodit“ jeho silám, „musí vědět, že ruská reakce bude okamžitá a povede k důsledkům, jaké jste nikdy neviděli“.

Když se válka začala vléct, varování Putina i jeho podřízených se stala bombastičtější.

„Pokud bude mít Rusko pocit, že je ohrožena jeho územní celistvost, použijeme všechny obranné metody, které máme k dispozici, a to neblafujeme,“ řekl loni v září Putin.

Exprezident a expremiér Dmitrij Medvěděv, který působí jako místopředseda Putinovy mocné bezpečnostní rady, se v lednu vyjádřil otevřeněji. „Porážka jaderné mocnosti v konvenční válce může vyvolat jadernou válku,“ řekl.

Putin pozastavil účast na smlouvě o kontrole zbrojení, uvěznil reportéra Wall Street Journal Evana Gershkoviche a dohlížel na rozhodnutí soudu poslat hvězdnou basketbalistku Brittney Grinerovou na devět let do vězení, než ji vyměnil za notoricky známého obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, který byl za mřížemi v USA. Nikdy se ale nepokusil vojensky zaútočit na Washington či jeho spojence, připomíná WP.

„Rusko tolikrát devalvovalo své červené čáry, když tvrdilo, že určité věci jsou nepřijatelné, ale neudělalo nic, když se staly,“ řekl Maxim Samorukov, odborník na Rusko z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír (Carnegie Endowment for International Peace). „Problém je v tom, že neznáme skutečnou červenou čáru. Je v hlavě jednoho člověka a může se ze dne na den změnit,“ upozornil.

Zvládnutí rizika eskalace proto zůstává podle listu pro Bidena a jeho zahraničněpolitické poradce jedním z nejobtížnějších aspektů války.

Možným vysvětlením Putinovy neochoty zasáhnout Západ je oslabení ruské armády. Generál Mark A. Milley, předseda amerického Sboru náčelníků štábů, odhadl, že Rusko má od začátku invaze na Ukrajinu až 250 tisíc mrtvých a zraněných vojáků, což jsou ohromující ztráty pro jakýkoli konflikt. Putina to podle WP přimělo přehodnotit válečné cíle. Už nežádá dobytí Kyjeva a likvidaci vlády ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zdá se, že by mu stačila anexe dalších území na východní a jižní Ukrajině.

Spojené státy jsou i nadále opatrné. Rusko má k dispozici největší jaderný arzenál na světě a mohlo by udeřit na Ukrajině nebo jinde. Loni, uprostřed zvýšených obav, že Moskva zvažuje nasazení jaderných zbraní, vysocí představitelé amerického ministerstva zahraničí soukromě varovali Rusy před důsledky takového jednání. Pak přišla také veřejná varování.