Západ má strach z porážky Ruska, tvrdí bývalý souputník Putina v KGB

Putin ale podle něj takový krok neudělá. „Jen nahání Západu strach,“ řekl Žirnov v rozhovoru pro německý deník Bild. „Pokusil by se o to, ale ví, že jeho země by byla zničena a on sám by zemřel,“ uvedl dále někdejší důstojník KGB, který svého času upadl v nemilost a dnes žije ve Francii.

Putin by podle Žirnova použil jaderné zbraně jen v situaci, že by Ukrajina spustila rozsáhlou ofenzivu, při níž by Rusko muselo pustit obsazená území. V takovém případě by ale šlo jen o taktické atomové zbraně a jen na území Ukrajiny, dodal Žirnov.

Hlavním cílem Putina je podle něj zničení Ukrajiny jako nezávislého státu. „Možná sám nevěří, že by dokázal dobýt celou Ukrajinu. Chce ji ale přinutit, aby akceptovala ztrátu 20 procent svého území, jako tomu bylo v případě Gruzie,“ uvedl Žirnov s tím, že dobytá část země by podle Moskvy měla být začleněna do Ruska, zatímco zbytek by se zdráhal spolupracovat se Západem, jako je tomu v případě Běloruska.

Na otázku, co by mohlo být dalším cílem Putina, Žirnov odpověděl, že Arménie, Gruzie a Kazachstán. „V uvedeném pořadí. Arménie je přitom nejzranitelnější a nejsnáze dobytelnou bývalou sovětskou republikou,“ řekl dále Žirnov.

Podle něj se na Ukrajině bojuje nejen o osud Ukrajiny, ale také o budoucnost Západu. Kyjev proto potřebuje stejnou finanční pomoc, jakou USA a Británie poskytly Stalinovi za druhé světové války v boji proti Hitlerovi, a tato pomoc by se neměla odvíjet jen po malých dávkách, dodává Žirnov.

„Víte, že v USA je zcela neaktivních sedm tisíc tanků? Nepotřebují je, ale Ukrajině je dát nechtějí, protože se obávají, že Putin by v takovém případě mohl překročit červenou linii a nasadit jaderné zbraně,“ řekl Žirnov.

Ve skutečnosti podle něj pomáhá Kyjevu jen málo zemí. Západ se domnívá, že na Ukrajině jde jen o jakýsi lokální konflikt, a vzhledem k tomuto „nepochopení“ pomoc napadené zemi blokuje. „Kdyby Západ chápal tento problém správně, měli bychom jinou realitu,“ dodal.

Podle Žirnova je nutné také „opravdová hospodářská blokáda“ Ruska, nejen sankce. Tato blokáda by měla znemožnit prodej jakéhokoli ruského zboží na kterémkoli světovém trhu a naopak, do Ruska by neměly být vyváženy žádné zahraniční produkty. „A nemělo by být možné obcházení těchto omezení přes Turecko, střední Asii, Indii, Čínu nebo jinou zemi,“ zdůraznil Žirnov.

Varoval, že pokud se na Ukrajině bude letos odehrávat totéž co v loňském roce, Putinova vojenská mašinérie se dále rozroste a bude fungovat lépe. Rusové pak budou mít podle Žirnova více dronů a raket, čímž by Ukrajina pozvolna přišla o úspěchy, kterých v posledních měsících dosáhla.

„I přes četné problémy, špatnou výkonnost, korupci a další neúspěchy teče 40 procent ruského státního rozpočtu do války, tedy 120 miliard dolarů (2,7 bilionu Kč). Zato Ukrajina musí žebrat pomoc ve výši 25 až 30 miliard dolarů,“ uvedl Žirnov.

Pokud jde o samotného Putina, má podle Žirnova obrovské ego. Šéf Kremlu se prý nikdy nesetkává se skupinou lidí, ale dává přednost osobním rozhovorům mezi čtyřma očima, přičemž vždy prezentuje názorovou shodu se svým protějškem.

„To je také důvod, proč člověk, který vstoupí do Putinovy ​​kanceláře, vyjde okouzlen a věří, že Putin je tím nejvýraznějším člověkem, který mu rozumí. Nechápe však, že Putin nikdy neudělá, co slíbil,“ dodal Žirnov.