Článek
"Jsem nevinný," říkal novinářům starý a téměř hluchý muž, jemuž musel soudce po zahájení líčení otázky několikrát opakovat. Nižňanský také podotkl, že zdravotně se necítí nejlépe.
Před soudem líčil své životní osudy těsně po válce. O činech, které mu státní zástupce klade za vinu, se ale zatím podrobně nemluvilo.
Nižňanský měl velet akci
Šestaosmdesátiletý Nižňanský, který má od roku 1996 německé státní občanství, je obžalován, že jako velitel protipartyzánského komanda Edelweiss nařídil masakry ve vesnicích Ostrý Grúň a Kľak. Mezi 164 oběťmi bylo i 18 Židů, kteří byli zastřeleni o pár týdnů později poblíž slovenské obce Kšinná.
Nižňanský připouští členství v komandu, veškerá obvinění ale popírá. Jeho advokát Steffen Ufer obvinění odmítl jako nepravdivá. Podle něj neměli Slováci v německé jednotce žádné pravomoce, byli jen podřízenými osobami a je nemyslitelné, aby jim byla svěřena taková operace, jakou vyvraždění vesnic bylo.
Podle Ufera svědci uvádějí, že členové jednotky měli německé uniformy, zatímco Nižňanský nosil uniformu slovenskou. Obžalovaný navíc tvrdí, že byl v den masakru na jiném místě.
Proces upoutává velkou pozornost, neboť jde o jeden z posledních obdobného druhu. I když by byl Nižňanský odsouzen, nedá se čekat, že by si trest vzhledem ke svému věku odpykal.
Korunním svědkem je člen komanda
Před soudem budou vypovídat i očití svědkové masakru. Korunním svědkem obžaloby je Ján Repaský, který byl členem slovenské části jednotky a podléhal Nižňanskému. V 60. letech byl v tehdejším Československu odsouzen za účast na masakrech k osmi letům vězení ve stejném procesu, v němž byl v nepřítomnosti odsouzen k smrti i Nižňanský. Repaský tvrdí, že Nižňanský sám zastřelil dvacet obětí. Před soudem má vypovídat 27. září.
K soudu z dvaceti předvolaných Slováků přijedou jen čtyři. "Máme informace, že přítomnost na procesu v Mnichově potvrdili tamnímu zemskému soudu čtyři svědci ze Slovenska," řekla Danka Zanovitová z mezinárodního oddělení generální prokuratury v Bratislavě. "Většina předvolaných je už v pokročilém věku, navíc zdravotně jsou na tom špatně a cestu by nemohli absolvovat," dodala.
Vzpomínky na dětství
Mezi předvolanými jsou i poslední tři žijící svědci masakrů z Ostrého Grúně. Z nich se ale k soudu dostaví zřejmě jen Anna Nováková, které bylo v době masakru deset let. "Fašisté přišli do obce časně ráno, muže, ženy i děti nahnali do domu Izidora Debnára a začali střílet," vzpomíná Nováková. Měla ale štěstí, že ji kulka zasáhla pouze do nohy, přičemž ztratila vědomí: "Asi si mysleli, že jsem umřela." Když vojáci odešli, vyhrabala se z hromady těl. Při masakru přišla o oba rodiče i sourozence.
Procesu se zúčastní Martin Kováč z Bratislavy, někdejší žalobce v prvním procesu, který se v nepřítomnosti Nižňanského konal v roce 1962 v Banské Bystrici.
Jména dalších dvou Slováků, kteří se k soudu dostaví svědčit, Zanovitová odmítla sdělit s tím, že v těchto případech je vázána mlčenlivostí. "Jsou to ale lidé, kteří již vypovídali před soudem v roce 1962," řekla. Soud využije také výpovědi téměř 20 svědků, které před dvěma lety získal německý vyšetřovatel při své návštěvě Slovenska.
Je mezi nimi i výpověď třiasedmdesátiletého Františka Debnára. Běsnění jednotek v Ostrém Grúni v lednu 1945 sledoval tehdy jako třináctiletý svědek z úkrytu. Fašisté nahnali do domu Debnárových 64 lidí, které podezírali z pomoci partyzánům. Všechny postříleli a dům podpálili. Debnár přitom ztratil oba rodiče, čtyři bratry a sestru.
"Kvůli Nižňanskému jsem už jednou, a není tomu tak dávno, dostal mrtvici. Nechci, aby mě z Bavorska vezli do vlasti v cínové rakvi," řekl Debnár listu Pravda, když vysvětloval, proč k soudu nepojede.