Začíná hledání rozkradených iráckých památek

"Do mezinárodní databáze Interpolu přibudou nově tisíce předmětů zcizených z Iráku," praví stručně zpráva Interpolu vydaná k lyonskému zasedání.  Irácké galerie a muzea zejí několik týdnů po ukončené války prázdnotou.

Během dohasínání konfliktu, rychlého pádu režimu Saddáma Husajna, údajně kradli snad všichni. Novináři a vojáky počínaje, místními obyvateli konče. Jistou nadějí na znovu navrácení předmětů do původních prostor jsou snad jen zdejší, pečlivě sestavené databáze a archívy, které jednotlivé instituce vedly několik desítek let.

"Ještě nemáme všechno sepsáno. Z Iráku přicházejí stále nové informace," popisuje průběh záchranných prací celosvětového dědictví Giovanni Boccardi z UNESCO, jež se po boku Interpolu zapojilo do vyšetřování masivních krádeží. Ke znovuvytvoření sbírek mají posloužit i irácké sdělovací prostředky.

Například zdejší státní rádio pravidelně vysílá upozornění na možnost beztrestného navrácení zcizených předmětů. Zatím se jich vrátila asi stovka, včetně 7 tisíc let staré vázy a jednoho z nejstarších bronzových odlitků znázorňujícího býka. Podle odborníků jde ale spíše o výjimky. Je totiž velmi pravděpodobné, že loupeže nejcennějších věcí provedli na zakázku bohatých západních sběratelů zloději profesionálové.   

V souvislosti s vyšetřováním rozkradení památek světového významu se v mezinárodních médiích znovu vyskytují otázky směřující na adresu Spojených států. Iráčtí kurátoři výstav, odborní zaměstnanci muzeí a galérií jim jejich prostřednictvím vyčítají pasivitu, s níž přihlíželi všeobecnému rabování.  

Jednání druhého dne konference se zúčastní i americký ministr spravedlnosti John Ashcroft. Očekává se, že zdůrazní odhodlání americké vlády zabránit rozprodávání iráckých památek na černém trhu, kam se z vypleněných muzeí dostaly tisíce cenných kousků.