Z USA odstartovala do vesmíru ruská kosmonautka

Na oběžnou dráhu astronauty ve středu ve vesmírné lodi Crew Dragon vynesla raketa Falcon 9 vlastněná společností SpaceX amerického miliardáře Elona Muska. Start rakety se uskutečnil v 18:00 SELČ.

Loď Crew Dragon, nazvaná Endurance, se po několika minutách oddělila od poslední části rakety a nacházela se samostatně ve výšce asi 200 kilometrů nad zemským povrchem. K zadokování u orbitálního komplexu má dojít ve čtvrtek ve 22:57 SELČ.

Velitelkou mise je Nicole Aunapuová Mannová z amerického vesmírného úřadu NASA a pilotem její kolega Josh Cassada. Společně s nimi je na palubě Kóiči Wakata z japonské kosmické agentury JAXA a právě Anna Kikinová zastupující ruskou vesmírnou korporaci Roskosmos.

Kikinová odstartovala výměnou za astronauta NASA Franka Rubia, který před dvěma týdny na palubě Sojuzu vyrazil k ISS z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.

Zajímavé prvenství si připisuje velitelka aktuální mise Anuapuová Mannová. Úspěšným dosažením oběžné dráhy se stala první Američankou domorodého původu v kosmickém prostoru. Mannová má kořeny v indiánském kmeni Vailakiů (Wailaki), není ale jen potomkem původních obyvatel amerického kontinentu – její dědeček přišel do USA z Estonska, po něm má i příjmení Aunapu.

Na palubě stanice, až tam dorazí, bude tato nová čtveřice astronautů provádět 150 dní trvající laboratorní výzkum.

ISS je mezinárodním projektem několika vesmírných agentur včetně americké NASA, ruského Roskosmosu či japonské JAXA.

Čtyřčlenná posádka z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odstartovala v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině.

V souvislosti se zavedením protiruských sankcí ze strany západních zemí adresoval bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin Spojeným státům a dalším západním zemím už dříve řadu výhrůžek. Řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen a že to ovlivní i ruský segment ISS, který koriguje pohyb stanice po oběžné dráze.

„Může to skončit pádem (ISS) do moře nebo na zem,“ hřímal tehdy Rogozin. Tvrdil také, že na území Ruska by stanice nespadla.

Navzdory rozkolu se ale NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Stanice tak zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Ruskem a Západem.