Z řeky v Šanghaji už vylovili šest tisíc záhadně pošlých prasat

Zdravotní a zemědělské úřady v Šanghaji v pondělí potvrdily, že prošetřují veškeré možné zdravotní následky, jaké by prasečí mršiny plující v uplynulých dnech v řece Chuang-pchu mohly mít. Zkoumají také, odkud se vepři do vody dostali. Řeka, která poskytuje 23 milionům obyvatel Šanghaje většinu vody, protéká městem, za kterým se vlévá do řeky Jang-c'. Zatím je prý voda pro velkoměsto nezávadná.

Úřady zatím neposkytly prakticky žádné vysvětlení, jak tak velké množství prasat mohlo skončit v řece, ani to, co je vlastně zabilo. Vepřové je v Číně hlavním druhem masa a zhruba půl miliardy prasat v zemi často žije v podmínkách, které šíření nemocí velmi usnadňují. Podle nejmenovaného odborníka z místního masného průmyslu hromadný úhyn ukazuje na epidemii nějaké choroby, patrně na jedné farmě.

Čínské internetové servery byly v pondělí plné fotografií zaměstnanců státních úřadů, kteří s maskami na obličeji a s pomocí bambusových tyčí lovili z kalných vod řeky a jejích zaneřáděných břehů prasečí mršiny. Některé z nich se už začaly rozkládat a pohled na vepře s vyhřezlými střevy šokoval i obyvatele, kteří zbytky čehokoli vyhazované či vypouštěné do vody obvykle lhostejně přehlížejí.

Tentokrát se ale začaly objevovat otázky nejen kolem toho, co vlastně prasata zabilo, ale také otázky nad samotnými metodami, jak se Čína staví k likvidaci uhynulých zvířat.

Plovoucí vepři nejsou jediným problémem znečištění vody, jaký Šanghaj v letošním roce zažila. Obyvatelé té části města, kde se teď začaly objevovat prasečí mršiny, byli v lednu několik dní bez tekoucí vody, když z chemického přepravníku unikl do přítoku řeky Chuang-pchu benzen. Více než dvacet lidí bylo kvůli zdravotním potížím hospitalizováno a dalším pak musela být dodávána voda v hasičských cisternách.

Americký ekonomický list The Wall Street Journal napsal, že podobné případy jsou zřetelnou ilustrací problémů, které má Čína se znečištěním životního prostředí.