Z oběžné dráhy letí obří kus čínské rakety. Nikdo neví, kam dopadne

„Doufáme, že dopadne na místo, kde nikdo nebude,“ uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin a dodal, „doufejme že do oceánu.“ Jasné to však není. Spojené Americké velitelství Kosmických sil USA na webu Space-track.org uvedlo, že zbytek nosné rakety vstoupí do atmosféry 9. května kolem jedné hodiny ráno SELČ nad územím Turkmenistánu. Ovšem oznámilo to s tím, že doba návratu do atmosféry se počítá v rozmezí plus minus devět hodin.  Předtím se však uváděl návrat v rozpětí plus minus 18 hodin.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek oznámilo, že je velmi málo pravděpodobné, že by kousky rakety dopadly na zem. Podle něj většina částí nosné rakety shoří v atmosféře.

„Věnujeme velkou pozornost návratu nosné rakety do atmosféry,“ řekl jeho mluvčí Wang Wen-pin: „Pokud vím, raketa byla zkonstruována zvláštním způsobem - většina jejích částí se rozpadne v době vstupu do atmosféry a shoří v ní. Je vysoce nepravděpodobné, že by vytvořila nějakou hrozbu nebo způsobila na zemi nějaké škody či narušila lety letadel.“

Panují ale obavy, že části z kovů s vysokou teplotou tání a nebo ze žáruvzdorných materiálů neshoří a dopadnou na zemi.

Pravděpodobnost, že někdo bude zasažen, je ale extrémně malá - jedna ku 196,6 milionu, protože se zbytek nosné rakety pohybuje především nad mořem a málo obývanými oblastmi. Její kusy mohou dopadnout v pásu vymezeném 41,5 stupněm severní šířky a 41,5 stupněm jižní šířky.

USA už ve čtvrtek oznámily, že nemíní hlavní část nosné rakety sestřelit, protože dopadne na místě, kde to nebude nebezpečné.

Čína přesto čelí kritice, že se chová nezodpovědně, protože první stupeň stejné rakety dopadl na Pobřeží slonoviny. V obou případech jde o neřízený návrat největšího kosmického tělesa od roku 1979, kdy se rozpadl americký Skylab nad Západní Austrálií. U moderních raket se většinou využívá postupu, kdy se vracejí na Zemi hned po prvním obletu a obvykle jsou nasměrovány do Jižního Pacifiku, pokud nejde o rakety s opakovatelně použitelnými prvními stupni, které přistávají poblíž místa startu.

Nosná raketa Dlouhá pochod 5b se dostala 29. dubna na oběžnou dráhu s apogeem 375 km a perigeem 160 km. Od té doby ztrácí výšku.