Z diplomatů Pekingu se stali vlci bojovníci

Nejznámějšími tvářemi nové tendence se stali Čao Li-ťien a Chua Čchun-jing, oba mluvčí čínského ministerstva zahraničí, a Liou Siao-ming, čínský velvyslanec v Británii.

Čao Li-ťien tak například v březnu prohlásil, že koronavirus ve městě Wu-chan, odkud se infekce dostala do světa, mohli rozšířit američtí vojáci. Chua Čchun-jing zase v květnu na kritiku americké diplomacie vůči čínskému postupu v Hongkongu reagovala na Twitteru lapidárně větou „Nemohu dýchat“, což byla poslední slova černocha George Floyda, který zemřel týž měsíc v Minneapolisu během policejního zatýkání.

Liou Siao-ming v srpnu v reakci na vyloučení čínské firmy Huawei z budování 5G sítě v Británii vzkázal Londýnu, že bez Číny nemá budoucnost. Před „zaplacením vysoké ceny“ pak na konci srpna varoval přímo šéf čínské diplomacie Wang I předsedu českého Senátu Miloše Vystrčila, který se odvážil oficiálně navštívit Tchaj-wan.

Podle zdroje citovaného listem The South China Morning Post je sice čínské ministerstvo zahraničí stále pod tlakem, aby „vystupňovalo bojového ducha“, začínají se ale ozývat hlasy, že agresivní přístup jen odrazuje ostatní státy. „Diplomaté by si měli zachovat chladnou hlavu a být neutrální, a ne sarkastičtí, a měli by se vyvarovat pohrdavých výrazů,“ řekl tento zdroj.

Také podle Wang I-čou z fakulty mezinárodních studií Pekingské univerzity by čínští diplomaté měli sundat nohu z plynu. „Musíme docílit kombinace tvrdé síly moci a měkké síly moudrosti a strategie, vyvarovat se emocionálních reakcí a zachovat si jasný a přesný úsudek,“ vysvětlil.