Článek
"Probíhají expertní jednání i s americkou stranou i na úrovni NATO a prozatím nebylo o ničem definitivně rozhodnuto," uvedla po Novinky ve stanovisku ministertsva obrany Iva Ruskovská z tiskového odboru. Termín, kdy jednání skončí, nesdělila. "V tomto okamžiku není znám Pokud by se jednání blížila ke konci, bude k tomu vydávat resort obrany sdělení," dodala.
Vydání stanoviska ministertvo několikrát odložilo s tím, že se připravuje.
Základna pro deset střel, jejíž vybudování přijde na 100 miliónů dolarů, (asi 2,4 mld. Kč) má být podle amerického listu součástí celosvětového obranného deštníku proti raketám. Vyjednávání o umístění základny už několik let probíhají .
V listopadu polský list Gazeta Wyborcza napsal, že článkem systému by se mohlo stát Polsko, které o tom s Washingtonem údajně vyjednává již od roku 2004.
O základně se uvažovalo už dřív
O tom, že by se do systému americké protiraketové ochrany zapojila Česká republika, se zmínili v minulosti i někteří čeští představitelé jako v roce 2002 premiér Vladimír Špidla.
Střely umístěné v Evropě mají poskytnout ochranu pro případ, že by Írán vyvinul balistické rakety a osadil je jadernými hlavicemi, které zatím nemá jejichž vývoj popírá.
V současné době dohotovená část systému může podle šéfa amerického úřadu pro raketovou obranu Henryho Oberinga chránit před střelami odpálenými ze Severní Koreje. Letos by měl být rozšířen o dalších dvanáct střel.
Systém je schopen detekovat odpálené nepřátelské rakety a zničit je ještě v letu. Má odvrátit jak hrozbu ze strany Severní Koreje a podobných zemí, tak ze strany teroristů. Dobudovaný systém by však mohl také chránit před střelami z Číny
Očekává se, že proti základně bude Rusko, které by její vybudování mohlo považovat za ohrožení svých raketových sil.
Vybudování systému bylo i jedním z hlavních volebních slibu prezidenta George Bushe v předvolební kampani v roce 2000.