Článek
"Plně se stavíme za udržení územní celistvosti Iráku," ujišťoval novináře mluvčí Bílého domu Scott McClellan při pondělním letu prezidenta George W. Bushe do Missouri.
USA však zároveň opakují Iráčanům, že nijak nehodlají zasahovat do budoucnosti jejich země - zejména po chystaném červnovém předání moci přechodné vládě.
Bude kurdská autonomní oblast?
Deník The New York Times v pondělí napsal, že USA a irácká rada se dohodly na vytvoření prakticky autonomní kurdské oblasti.
Katarská televize al-Džazíra však v pondělí citovala kurdský zdroj, podle nějž panují mezi kurdskou reprezentací a okupačním správcem země Paulem Bremerem vyhrocené vztahy. Bremer údajně požádal vůdce Vlasteneckého svazu Kurdistánu (PUK) Džalála Tálabáního a šéfa Demokratické strany Kurdistánu (PDK) Masúda Bárzáního o "trpělivost" při prosazování federativního modelu.
"Bremer hovořil o federativním Iráku, aniž by upřesnil zamýšlený model. Tato pozice neuspokojuje kurdské vůdce, podle nichž se s postupem času zužuje manévrovací prostor".
Národnostní aspirace po Saddámově pádu
Také současný předseda vládní rady Adnán Pačačí přitom nechává kýženému federalismu volný výklad. "Přijali jsme federalismus v principu. Ve světě však existují různé modely a já teď nejsem schopen říci, jaká forma bude nakonec přijata v Iráku." řekl Pačačí.
Asi čtyřmiliónová kurdská menšina disponující silnými povstaleckými armádami podporovanými ze zahraničí byla zejména v 80. letech terčem rozsáhlých ozbrojených operací irácké armády, při nichž byly používány i chemické zbraně proti civilistům, což si vyžádalo desítky tisíc mrtvých a "zmizelých".
Jarní pád bagdádského režimu oživil aspirace Kurdů na zrovnoprávnění s arabskou většinou. "My, Kurdové, máme jednoznačné heslo shrnující náš stěžejní požadavek: chceme pluralistický, federativní Irák s parlamentní demokracií," řekl Právu před anglo-americkou válkou proti Saddámovi Bárzání. "Pokud má být ozbrojenou akcí dosaženo právě toho, pak bude všechno v pořádku," dodal ve svém sídle v iráckém Kurdistánu.
Mrtví ve smíšeném Kirkúku
Ve smíšených oblastech však dnes dochází k etnicky motivovaným třenicím - na přelomu roku například zahynulo několik lidí při střetech v Kirkúku, jež se podle agentury AFP odvinuly od střelby vojáků PUK do arabsko-turkické demonstrace proti začlenění ropného střediska do zamýšlené kurdské autonomie.
Kurdské ambice znepokojují také okolní státy, jež mají rovněž své kurdské - zhusta diskriminované - menšiny. Před vytvoření kurdské entity v pondělí v televizi CNN Türk varoval syrský prezident Bašár Asad. "Je to nepřekročitelná hranice pro všechny státy v regionu," řekl před historickou cestou do Turecka. "Jakékoliv rozdělení Iráku se nedotkne pouze Iráku a Turecka, jak se mnozí domnívají. Mělo by dopad na všechny sousedy Iráku."
Rozdělení prý může předejít válce
Někteří experti se přitom obávají, že kurdsko-arabská linie je jen jednu z mnoha, které mohou po odchodu okupačních sil vést k občanské válce v Iráku. Vlivný americký politolog Leslie Gelb proto již v listopadu na stránkách The New York Times navrhl rozdělení Iráku.
Podle Gelba se sice americký prezident George W. Bush zapřísahává nutností udržet jednotný Irák, to však prý bylo dosud možné jen brutální silou svrženého režimu.
"Jedinou životaschopnou strategií nakonec možná zůstane náprava historických pokřivení, tedy postupné rozdělení Iráku na tři části - kurdský sever, sunnitský střed a šíitský jih," popsal Gelb recept na zvládnutí politických ambicí a povstaleckých aktivit bujících v Iráku osm měsíců po svržení Saddámovy diktatury.
