Článek
„A pokusíme se od roku 2025 - pokud bude energetická krize i tehdy – provést právě reaktivaci,“ řekl bavorský premiér podle listu Die Welt.
„Celý svět nyní sází na zachování jaderné energie jako překlenovací energie v krizi – jen Německo ne,“ zdůraznil Söder. „Jsme řidiči jedoucí na dálnici v protisměru,“ upozornil na to, že Spolková republika jde v mezinárodním srovnání svým postupným vyřazováním energie z jádra proti duchu doby.
Kromě toho obvinil kabinet kancléře Olafa Scholze složený se sociální demokracie SPD, Zelených a FDP z toho, že postrádá koncepci zásobování energií. „A proto si myslím, že potřebujeme dvě věci – místo udržování uhelných elektráren prodloužit jadernou energetiku. Je to možné, i když loni se říkalo, že to nejde. A za druhé spoléhat na nové technologie, jako je jaderná fúze,“ dodal.
Německým jaderkám zní pohřební marš
Merkelovou podpořil
Rozhodnutí o postupném ukončení jaderné energetiky pochází z roku 2011 a zrodilo se po havárii v jaderné elektrárně v japonské Fukušimě na naléhání bývalé kancléřky Angely Merkelové (CDU). Také Söder se tehdy vehementně vyslovil pro postupné ukončení výroby.
V posledních měsících, od vypuknutí energetické krize, však svůj názor změnil, stejně jako řada dalších politiků CDU/CSU.
Letos v dubnu Spolková republika odstavila poslední tři německé jaderné reaktory. Söder ještě předtím požadoval, aby spolková vláda vytvořila právní podmínky pro další provoz jaderné elektrárny Isar 2, která se nachází zhruba 75 kilometrů vzdušnou čarou od centra Mnichova. Sklidil za to velkou kritiku. Odpovědnost za jadernou energetiku nese spolková vláda, nikoliv spolkové země.
Na kancléře kandidovat nebude
Otázku ohledně kandidáta unijních stran na kancléře chce Söder zodpovědět až na podzim 2024. „Myslím, že nejdříve to může být skutečně až po zemských volbách v nových spolkových zemích v příštím roce,“ řekl v letním rozhovoru pro ARD. Poslední zemské volby v roce 2024 se budou konat 22. září 2024 v Braniborsku.
Předseda CSU opět vyloučil, že by se sám stal kandidátem na kancléře. „Určitě pomohu, i z Bavorska a také z CSU, aby se Německo zase rozjelo, ale ne jako kancléř,“ řekl s odkazem na zkušenost z roku 2021, kdy se sám nabídl jako kandidát unie na kancléře.
Ačkoli mu průzkumy veřejného mínění slibovaly nadějné vyhlídky, vedení CDU v nominaci upřednostnila Armina Lascheta. Ten přivedl CDU/CSU k nejhoršímu výsledku v historii.