Článek
Patnáct zemí s nejvyššími výdaji na armádu má na svědomí 81 procent všech výdajů, uvádí zpráva SIPRI. Na čele žebříčku se opět umístily Spojené státy, které loni vydaly na své vojsko 611 miliard dolarů (15 biliónů Kč). Oproti předloňskému roku to znamená nárůst o 1,7 procenta, výše svých armádních výdajů z roku 2010 ale loni Spojené státy nedosáhly.
Podle SIPRI by mohl loňský rok stát na počátku konce šetření Washingtonu na výdajích na armádu. Ve srovnání s dalšími mocnostmi je ale meziroční nárůst objemu finančních prostředků investovaných do obrany spíše mírný.
| Země s nejvyššími výdaji na obranu | ||
|---|---|---|
| stát | výdaje v mld. USD | nárůst |
| USA | 611 | 1,7 % |
| Čína | 215 | 5,4 % |
| Rusko | 69,2 | 5,9 % |
| Saúdská Arábie | 63,7 | -30 % |
| Indie | 55,9 | 8,5 % |
Výrazný byl nárůst naopak u Číny, Ruska a Indie. Peking loni vydal na vojenské účely o 5,4 procenta více, a zvýšil tak svůj armádní rozpočet na 215 miliard dolarů (5,3 biliónu Kč), což je zdaleka nejvíce v celé Asii. Podle SIPRI je důvodem především napětí kolem Severní Koreje, ale i trvající spor o ostrovy v Jihočínském moři.
Rusko svůj armádní rozpočet navýšilo dokonce o 5,9 procenta na 69,2 miliardy dolarů (1,7 biliónu Kč). Na žebříčku tak skončilo třetí a předstihlo i Saúdskou Arábii, která navzdory řadě regionálních konfliktů své výdaje snížila o 30 procent na 63,7 miliardy dolarů (1,6 biliónu Kč).
Celkové výdaje na obranu ve světě
Nejvíce z velmocí v loňském roce svůj armádní rozpočet navýšila Indie, a to o 8,5 procenta na 55,9 miliardy dolarů (1,4 biliónu Kč). Skončila tak na celkovém pátém místě. Za ní se umístila s jen mírně nižším rozpočtem Francie. Mezi prvními jedenácti zeměmi, které vydávají na armádu nejvíce peněz, se umístily také Británie (48,3 miliardy dolarů) a Německo (41,4 miliardy dolarů).
Kvůli cenám ropy, které klesají od roku 2014, snížila výdaje na zbrojení podobně jako Saúdská Arábie i další země závislé na exportu černého zlata, jako Ekvádor, Mexiko, Peru a krizí zmítaná Venezuela, kde pokles činil nejvíce – 56 procent.
| Země s nejvyšším poklesem výdajů na obranu | |
|---|---|
| Venezuela | 56 % |
| Jižní Súdán | 54 % |
| Ázerbájdžán | 36 % |
| Irák | 36 % |
| Saúdská Arábie | 30 % |
Světovým rekordmanem v nárůstu výdajů na armádu se loni stalo Lotyšsko, které meziročně investovalo do svého vojska o 44 procent více. Po Botswaně na druhém místě se na žebříčku umístila další z pobaltských republik – Litva s nárůstem rozpočtu o 35 procent. Podle SIPRI je to jasný důsledek pocitu ohrožení těchto postsovětských států Ruskem. Siemon Wezeman z programu SIPRI AMEX přitom upozornil: „Je tomu tak navzdory skutečnosti, že Rusko v roce 2016 utratilo jen 27 procent celkových výdajů evropských členských zemí NATO na obranu“.
Cíl Severoatlantické aliance vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu splnily ale loni jen čtyři členské země. Kromě USA už jen Francie, Řecko a Estonsko. Na opačném konci tohoto žebříčku se umístilo například Německo, Kanada či Španělsko.
Výdaje na obranu rostly především ve střední a východní Evropě, i když i Itálie zvýšila výdaje o obranu o 11 procent. Stoupaly také v Asii a Oceánii o 4,6 procenta, což souvisí s růstem severokorejské hrozby i s čínskými nároky na sporné oblasti v Jihočínském moři. Stouply i na severu Afriky. Výrazný pokles výdajů na armádu loni naopak zaznamenal region Střední a Jižní Ameriky v Karibské oblasti o 7,8 procenta, sub-saharské Africe s výjimkou Botswany a Mali a na Blízkém východě u zemí, kde jsou údaje známé. V Africe výdaje na obranu poklesly o 1,3 procenta po jedenácti letech neustálého růstu.
Na obranu šlo ve světě celkem 2,2 procenta světového HDP.