Článek
Ulemek je rovněž považován za hlavního strůjce atentátu proti bývalému srbskému premiérovi Zoranu Djindjičovi v roce 2003. V tomto procesu bylo odsouzeno celkem osm lidí.
Soud poslal na čtyřicet let do vězení i další tři členy bývalé zvláštní jednotky jugoslávské státní bezpečnosti přezdívané "Červené barety", dva další členové této jednotky dostali po patnácti letech.
K odnětí svobody na patnáct let byl odsouzen i bývalý šéf tajné policie režimu Slobodana Miloševice Radomir Markovič, zatímco jeho zástupce vyvázl se čtyřletým vězením.
Vraždu Stamboliče a Draškoviče, dvou politických rivalů, si podle srbské justice objednal Slobodan Miloševič. Ten je v této kauze souzen v Bělehradě v nepřítomnosti, protože je od roku 2001 ve vězení OSN v Haagu. Tam se zpovídá z genocidy páchané v 90. letech během válek v bývalé Jugoslávii.
Miloševič vinu za smrt Stamboliče opakovaně popřel. V srbském parlamentu ho v roce 2004 v jeho nepřítomnosti podpořila i jeho žena Mirjana Markovičová. [celá zpráva]
Krvavý rok 2000
Stambolič byl unesen v srpnu 2000 a poté zavražděn. Jeho tělo bylo objeveno až o tři roky později. Atentát na Draškoviče se odehrál v červnu 2000 v černohorském letovisku Budva. Napadený, na něhož tehdy střílelo několik lidí, byl lehce zraněn na hlavě. Draškovič přežil pokus o atentát celkem dvakrát, poprvé se jej pokusili zabít v říjnu 1999.