Volby v USA: Republikánská tsunami se nekoná

Britský deník The Guardian shrnul průběžné kongresové volby (tzv. midterms) slovem „překvapení“. Ve volbách měli republikáni podle průzkumů volebních preferencí Bidenovy demokraty rozdrtit, to se ale nestalo. Ačkoli si připisují slušné výsledky především ve volbách do Sněmovny reprezentantů a kontrolu nad ní převezmou, jejich vedení není drtivé.

Volby v Senátu jsou navíc těsné a demokratům se podařilo získat klíčové křeslo senátora v Pensylvánii. Dosud ho držel republikán Pat Toomey, jenž se ale rozhodl potřetí nekandidovat. Demokrat John Fetterman relativně těsně porazil republikánského kandidáta Mehmeta Oze, televizního léčitele, jehož podporoval exprezident Donald Trump. Pokud by v těchto volbách demokraté prohráli, jejich šance na udržení těsné kontroly v Senátu by byly mizivé.

Zbývá sečíst ještě výsledky v několika státech, nejdůležitější ale bude Nevada, Arizona a Georgia. Výsledky v nich jsou totiž těsné a rozhodnou o tom, která ze stran po volbách ovládne Senát.

V roce 2021 se o kontrole nad Senátem rozhodlo až po druhém kole voleb v Georgii. Podle volebních pravidel tam kandidát musí získat více než 50 procent hlasů, aby byl zvolen v prvním kole, jinak se první dva utkávají ve druhém kole. V roce 2021 dokázali demokraté získat dvě křesla v Georgii. Jedno z nich v úterý obhajoval demokrat Raphael Warnock, protože byl před rokem zvolen ve zvláštních volbách jen na zbytek mandátu senátora, jenž předtím odstoupil.

V Georgii ale podle dosavadních výsledků ani jeden z kandidátů zřejmě nadpoloviční většinu hlasů nezíská. Při 96 procentech sečtených hlasů velmi mírně vedl demokrat Warnock s 49,1 procenta před republikánem Herschelem Walkerem s 48,8 procenta. Kandiduje i poměrně silný kandidát libertariánů, a proto se zřejmě ani jeden kandidát přes 50 procent nepřehoupne.

Pokud demokraté nevyhrají v Nevadě a nezískají v Senátu 50 křesel, bude se opakovat scénář z roku 2021 a rozhodne druhé kolo voleb v Georgii.

Překvapivým motivem těchto voleb je bezesporu fakt, že republikáni navzdory odhadům „nerozdrtili“ v kongresových volbách demokraty tak, jak se očekávalo vzhledem k tomu, že jednou z voličských priorit je ekonomika.

Po uzavření volebních místností navíc stanice CNN vyzpovídala voliče a potvrdila, že většina z nich je se směřováním USA pod Bidenovou vládou nespokojená. 34 procent Američanů je vyloženě naštvaných, 39 procent nespokojených, 20 procent je spokojených a jen 5 procent nadšených, ukázaly tzv. exit polly, tedy průzkumy sbírané před volebními místnostmi po volbách.

Pokud by si demokratická strana udržela senát, zaznamenal by prezident Biden jeden z nejlepších výsledků v midterms od vlády George Bushe ml. Ten díky podpoře Američanů po teroristických útocích z 11. září 2001 v kongresových volbách udržel Senát i Sněmovnu a získal křesla navíc.