Článek
Volební místnosti se v Itálii uzavřely v pondělí v 15:00. Nejdříve oslavovala vítězství levice, poté se ve večerních hodinách zdálo, že Berlusconi zaznamenal politické zmrtvýchvstání a stane se vítězem.
Pravice ale stále doufá ve většinu v horní parlamentní komoře Senátu, kde ještě nejsou sečteny všechny hlasy. Podle prozatímních výsledků by v Senátu Berlsuconiho uskupení těsně porazilo levicovou Jednotu.
Oba tábory se hlásí k vítězství
"Zvítězili jsme," řekl Prodi davu stoupenců své strany na zaplněném římském náměstí. Představitelé uskupení pravého středu v čele s dosavadním premiérem Silviem Berlusconim ale výsledek zpochybnili a žádají "přísné překontrolování" hlasovacích lístků.
Dvanáct hodin poté, co se uzavřely hlasovací místnosti dvoudenních parlamentních voleb, mohl Prodi předstoupit před své příznivce na římském náměstí a s vlajkou v ruce vyhlásit vítězství. "Bylo to na hraně, ale nakonec je vítězství naše a nyní je čas obrátit list," prohlásil Prodi.
Ale Berlusconiho pravice s Prodiho triumfálním prohlášením nesouhlasí a tvrdí, že chce prošetřit zprávy o tom, že bylo anulováno zhruba půl milionu hlasů. "To je nepřijatelné. Co to je? Převrat? Připomíná mi to Jižní Ameriku. Sám vyhlásit vítězství odporuje ústavě," řekl dosavadní ministr průmyslu Claudio Scajola, člen Berlusconiho strany Vzhůru, Itálie (FI).
Prodiho lidé byli opatrní, ale slavili
"Jsme pořád velmi opatrní, jestliže se však tyto odhady potvrdí, znamená to, že se Itálie rozhodla otočit list a načít novou éru," uvedl mluvčí Romana Prodiho.
Předveším mladí levicoví sympatizanti ale po ohlášení prvních výsledků nejprve slavili v ulicích porážku premiéra Berlusconiho. Ve vítězné náladě skandovali v pondělí večer v Římě: "Sbohem Berlusconi." Dav dále zpíval chorál s jednoduchým popěvkem: "Olé, vyhráli jsme."
Odhady volebních výsledků se opírají o statistiky z pěti regionů. Celkem jich má Itálie dvacet. Prodiho blok pravděpodobně zvítězil v Laziu, Piemontu, Emilii Romani a na Sardinii, Berlusconiho uskupení triumfovalo v Lombardii.
Berlusconi vs. Prodi
Volební souboj levice a pravice byl personifikován osobnostmi Prodiho a Berlusconiho. Oba rivaly odděloval odlišný politický styl. Zatímco umínrěný levicový Prodi se snažil vystupovat jako gentleman, Berlusconi proslul svými eufemistickými výroky. Šéf italské pravice neváhal ani zapojit do volební kampaně svou 95letou matku.
Ve volbách, které byly brány jako klíčové pro další orientaci země, kandidovaly dva velké bloky. V levicové Jednotě, navazující na Olivovník, se objevili i komunisté, zatímco mediální magnát Berlusconi se spojil i se stranami, které pozitivně hodnotí fašistickou éru Duceho. [celá zpráva]
| Silvio Berlusconi |
| 29. září 1936 - Silvio Berlusconi se narodil v Miláně. |
| 1961 - Vystudoval s vyznamenáním práva na Milánské univerzitě. |
| 1980 - Zahájila činnost jeho Canale 5, první italská soukromá komerční televize. Mediální magnát se poté postupně vypracoval v nejbohatšího muže v Itálii. |
| 1986 - Stal se prezidentem a majitelem slavného milánského fotbalového klubu AC Milán. |
| Leden 1994 - Rezignoval na všechny funkce v rodinném holdingu Fininvest a založil hnutí Vzhůru, Itálie. |
| Březen 1994 - Berlusconi v čele koalice Pól svobody poprvé zvítězil v parlamentních volbách. |
| Květen 1994 - Sestavil vládu pravého středu a stal se premiérem; po sedmi měsících podal demisi. |
| Duben 1996 - Berlusconiho koalice prohrála parlamentní volby s koalicí Olivovník vedenou Romanem Prodim. |
| Květen 2001 - Koalice pravého středu Dům svobody jasně zvítězila v parlamentních volbách a v červnu se tak stal Berlusconi opět premiérem. |
| Prosinec 2004 - Milánský soud zprostil Berlusconiho, který byl obžalován z korupce, po čtyřech letech viny; šlo o jeden z řady procesů vedených soudy proti premiérovi. |
| Duben 2005 - Kvůli rozporům ve vládní koalici musel Berlusconi rozpustit nejdelší poválečnou italskou vládu; o pár dní později v rámci stejné koalice sestavil vládu novou. |
| 10. dubna 2006 - Koalice Dům svobody podle posledních odhadů ve volbách zřejmě předstihla levicový tábor vedený Romanem Prodim. |
| Zdroj:ČTK |
Anketa
ITALSKÉ STRANY
Pravice: DŮM SVOBODY
- Vzhůru, Itálie (FI) - konzervativní, lehce populistická strana Berlusconiho, nejsilnější součást pravicového bloku.
- Národní spojenectví (AN) - vzešlo z neofašistického hnutí, mezitím se ale transformovalo. V čele AN stojí ministr zahraničí Gianfranco Fini.
- Liga severu (LN) - pravicově populistická strana, dříve usilovala o odtržení bohatého severu Itálie , od toho ale již upustila.
- Sociální alternativa - malá neofašistická strana v čele s Alessandrou Mussoliniovou, vnučkou po bývalém fašistickém diktátorovi.
Levicový blok Jednota
- Levicoví demokraté (DS) - hlavní italská sociálnědemokratická strana, jedna z nástupnických stran Italské komunistické strany.
- Margherita (Kopretina) - pragmaticky orientovaná levicová strana bývalého římského starosty Franceska Rutelliho.
- Olivovník - Prodiho strana, kdysi vládní koalice.
- Strana za komunistickou přeměnu (PRC) -po volbách 1996 podporovala Prodiho vládu z opozice, v roce 1998 jí ale vypověděla podporu a kabinet padl.