Článek
Vojenský průmysl podle zprávy zůstal v roce 2008 uchráněn dopadů ekonomické krize, která se v něm ale teprve projeví. Sipri dál uvedl, že se na růstu výdajů podílelo i 11procentní navýšení počtu mírových operací, v nichž ve zkoumaném období působil historicky největší počet 187 586 lidí.
Nejvyšší armádní výdaje mají USA (58 procent všech výdajů na světě), i když Čína a Rusko odstup stáhly. Země Blízkého východu naproti tomu vydaly v loňském roce na obranu peněz méně. Podle Sipri je to ale jen dočasný stav, neboť množství zemí regionu plánuje velké nákupy. Výjimkou v roce 2008 byl Irák, kde oproti předchozímu období armádní výdaje narostly o 133 procent.
Největším zbrojním výrobcem zůstala americká společnost Boeing. Ta v roce 2007, zatím posledním roce, pro který jsou dostupná data, vyrobila zbraně v hodnotě 347 miliard dolarů, přičemž prodejem utržila 30,5 miliardy. Mezi stovkou předních světových producentů je drtivá většina firem amerických a následují evropské.
Prst ukazuje na Bushe
Sipri spojuje nelichotivý trend s vládou bývalého prezidenta Spojených států George W. Bushe. Takzvaná Bushova válka proti terorismu podle ústavu posloužila mnohým státům jako záminka pro navýšení armádních rozpočtů a militarizaci.
Země s největšími armádními výdaji (v mld. dolarů)
USA - 607
Čína - 84,9
Francie - 65,74
V. Británie - 65,35
Rusko - 58,6
Německo - 46,87
Japonsko - 46,38
Itálie - 40,69
Saúdská Arábie - 38,2
Indie - 30,0
Institut varoval, že navyšování výdajů v armádní sféře může zavléct do potíží i nejvyspělejší ekonomiky. Jako příklad uvedl USA, kde za Bushe výdaje narostly na nejvyšší úroveň od druhé světové války. Konflikty v Afghánistánu a Iráku podle Sipri zemi loni přišly na 903 miliard dolarů.