Hlavní obsah

Vojenská vzpoura v Manile skončila bez výstřelu

MANILA

Vyjednávání vedla k cíli, po devatenácti hodinách skončila vzpoura filipínských vojáků a mladých důstojníků. Vzdala se i poslední stovka vzbouřenců, která se se zbraněmi v rukou zabarikádovala v rezidenčním a obchodním centru v Manile, kde rozmístila výbušniny.

Foto: Marian Hochel

Tomáš Stejskal ve Valdštejnském sále na zámku v Duchcově

Článek

Jsou ochotni vrátit se do kasáren a "přijmout důsledky své akce", informoval plukovník Danilo Lim, člen vládní delegace, jež vyjednávala s povstalci. Již před tím se vzdalo padesát vojáků. Budou souzeni podle válečných zákonů. Jsou kritizováni, že svým vystoupením se pokusili o politické působení.

Vzbouření filipínští vojáci původně oznámili, že odmítají ultimátum prezidentky Glorie Macapagalové-Arroyové a že hodlají pokračovat ve svém odporu. Ta jim sdělila,a že se musejí vzdát do 17 hodin místního času (11:00 SEČ), jinak proti nim použije síly.

Vojáci reagovali na obvinění z přípravy převratu

Skupina poddůstojníků a vojáků obsadila rezidenční komplex v Manile poté, co prezidentka v sobotu obvinila skupinu poddůstojníků z přípravy státního převratu. Vzbouření vojáci požadovali demisi vlády i prezidentky Macapagalové-Arroyové. Obviňovali ji z korupce a z podpory komunistických a islamistických povstalců. Prohlásili, že se chce udržet u moci tím, že vyhlásí výjimečný stav. Podle povstaleckých zdrojů podporovalo vzpouru na 2000 lidí.

Situace v armádě je špatná

Minulý týden se prezidentka sešla s mladými důstojníky a potvrdila, že jejich stížnosti na situaci v armádě jsou oprávněné. Filipínské vojenské síly trpí chronickým nedostatkem peněz a vybavení. Přitom právě ony sehrály rozhodující roli při svržení zkorumpovaného diktátora Marcose v roce 1986 i při vypuzení zkorumpovaného prezidenta Josepha Estrady v roce 2001. Po něm nastoupila právě Macapagalová-Arroyová, která by bez armádní akce neměla šanci.

Související témata:

Výběr článků

Načítám