Článek
Sánchez, jehož země nyní předsedá EU, šanci na důvěru má, musí ho ale podpořit i katalánští separatisté.
Feijóo, jehož strana má ve 350členné dolní komoře 137 křesel a na většinu nedosáhne ani se stranou Vox (33), šel minulý týden do téměř jistě prohraného boje. Dvě kola hlasování o důvěře tak využil hlavně ke kritice Sáncheze za jeho snahu získat další mandát i díky katalánským separatistům.
Ti totiž za své hlasy požadují i zákon o amnestii pro politické činy spojené s jejich separatismem a také slib, že nová vláda bude jednat s vedením Katalánska o možném referendu o nezávislosti.
Socialisté, jejichž lídr může obhájit post premiéra, mají v dolní komoře 121 mandátů a jsou druhou nejsilnější stranou. Pro důvěru může Sánchez počítat s 31 hlasy levicové koalice Sumar a podpořit by ho měly zřejmě i baskické strany EH Bildu (šest) a PNV (pět) a jeden poslanec za Galicijský nacionalistický blok (BNG).
Klíčová bude podpora katalánských separatistů z Republikánské levice Katalánska (ERC, sedm) a strany Junts (sedm), kterou neoficiálně vede katalánský expremiér Carles Puigdemont. Ten je na útěku před španělskou justicí kvůli referendu o nezávislosti z roku 2017.
Sánchez se od červencových voleb veřejně nevyjadřoval k tomu, zda požadavky separatistů podpoří. Jeho socialisté nicméně už prosadili první z nich, a to používání katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny v dolní komoře parlamentu a jejich tlumočení do španělštiny. Zákon o amnestii by podle zdrojů místních médií socialisté podpořili, referendum je ale pro ně nepřijatelné.
Španělský premiér Pedro Sánchez na zasedání parlamentu
Ve španělském parlamentu bude možné používat regionální jazyky, pravice se bouří
