Článek
Na summitu zastupoval Českou republiku premiér Vladimír Špidla, Slovensko premiér Mikuláš Dzurinda, Polsko premiér Leszek Miller a Maďarsko ministr zahraničí László Kovács.
Na setkání odevzdalo Slovensko roční předsednictví České republice. Mezi priority českého předsednictva účastníci summitu zařadili přípravu spolupráce zemí V4 v rámci Unie a přípravu na vstup do schengenského systému. Česká republika zorganizuje v září mimořádný summit V4, na kterém by se měly sladit postoje zemí k mezivládní konferenci o ústavě EU.
Příprava na spolupráci v Unii
Polský premiér odmítl úvahy o tom, že Polsko bude spolupracovat v rámci Unie spíše s velkými státy. "Pro Polsko je prioritou spolupráce se sousedními zeměmi," potvrdil Miller. Podle účastníků summitu je pro státy Visegrádu důležité udržení dosaženého kompromisu z Nice o stejné váze hlasů všech členských zemí Unie bez ohledu na svou velikost. "Nevidíme důvod, proč by se mělo v tomto směru něco měnit. Chceme, aby jednu zemi zastupoval jeden komisař," dodal Miller. Státy V4 podporují skupinové předsednictví.
Slovenský premiér Dzurinda vyjádřil lítost, že společný projekt Visegrádu týkající se modernizace bojových vrtulníků MI-24 pokračuje příliš pomalu.
Jednání s Ukrajinou
Visegrád se však neuzavírá ani před spoluprací s dalšími zeměmi. Příkladem toho byla účast ukrajinského premiéra Viktora Janukovyče na summitu v Nízkých Tatrách. "Neznamená to, že Ukrajině nabízíme přistoupení k Visegrádu, ale s touto zemí sousedí Polsko, Maďarsko i Slovensko a máme zájem o dobrou spolupráci s Ukrajinou i po vstupu našich zemí do Unie," uvedl slovenský premiér Dzurinda.
Špidla na jednání s ukrajinským premiérem Viktorem Janukovyčem otevřel otázku ukrajinského dluhu vůči České republice. "Pan premiér mi velmi přesvědčivě slíbil, že do několika týdnů uzavřeme v tomto směru uspokojivou dohodu," řekl Špidla.
Mimo oficiální jednání se premiři nevyhnuli ani spornému krajanskému zákonu, který v pondělí novelizoval maďarský parlament a jehož podoba vyvolává napětí mezi Slovenskem a Maďarskem.
Maďarský krajanský zákon na pořadu dne
Špidla na jednání s ukrajinským premiérem Viktorem Janukovyčem otevřel otázku ukrajinského dluhu vůči České republice. "Pan premiér mi velmi přesvědčivě slíbil, že do několika týdnů uzavřeme v tomto směru uspokojivou dohodu," řekl Špidla.
Slovenský premiér Dzurinda považuje usnesení Rady Evropy o maďarském krajanském zákonu za de facto odmítnutí tohoto zákona. "Pokud má mít nějaký zákon účinky také na území jiného státu, není možné jej přijmout bez souhlasu dotčeného státu. My jsme k uplatňování krajanského zákona na našem území nikdy souhlas nedali," uvedl.
Slovensko je připraveno přijmout protiopatření pouze v případě, že v praxi nastanou exteritoriální účinky maďarského zákona. Slovensko však za současné situace odmítá jednat s Maďarskem o uplatňování zákona. "Nemůžeme přece jednat o zákonu cizího státu. Zákon je výlučně maďarským problémem," dodal. Podle Dzurindy, slovensko-maďarský spor o krajanském zákoně v žádném případě neohrožuje visegrádskou spolupráci.
Maďarský ministr zahraničí Kovács v době ukončení summitu ještě nebyl o rozhodnutí Rady Evropy informován a tvrdil, že pokud rozhodla v neprospěch krajanského zákona, měla asi k dispozici starou variantu zákona. "My jsme zákon novelizovali a jsme přesvědčeni, že vyhovuje všem podmínkám Evropské unie," tvrdil.