Článek
Jak jste spokojený s rychlostí přístupových jednání?
Proces přistoupení západního Balkánu do Evropské unie pokračuje příliš pomalu, to je prostý fakt.
Uběhlo už takřka dvacet let od roku 2003, kdy Unie zemím západního Balkánu v řecké Soluni slíbila budoucí členství. Za tu dobu se z regionu stalo členem EU jen Chorvatsko. Myslím, že bychom mohli postupovat rychleji, lépe. Potřebujeme jasný plán EU.
My v ní nejsme, jsme na pomyslném unijním dvorku, jsme obklopeni zeměmi EU a sdílíme všechny problémy EU. Měli bychom tedy sdílet osud všech ostatních zemí uvnitř Unie.
Takže podle vás není žádný plán?
Je, ale očividně nepřináší rychlé výsledky. Čekali jsme jako kandidátská země 17 let na začátek rozhovorů o přistoupení. Byly objektivní a subjektivní důvody. Měli jsme dvě bilaterální překážky – s Řeckem a Bulharskem.
Když jsme vyřešili problém s Řeckem, dostalo se nám slibu, že začnou rozhovory, ale nestalo se. Najednou přišla nová metodologie Francie, pak přišel francouzský návrh, který uzavřel alespoň první část sporů s Bulharskem.
Nechceme udržovat v našem veřejném mínění dojem, že členství v EU je o sousedních zemích a dvoustranných problémech. Je mnohem více o transformaci naší země a společnosti. Přirozeně patříme do Unie a nemáme žádnou lepší alternativu. Jsme připraveni učinit všechny nezbytné reformy, ale potřebujeme, chceme a žádáme jasný a závazný plán také na straně EU.
Makedonci kývli na kompromis, jsou o krok blíž vstupu do EU
Přijde mi, že máte pocit, že děláte reformy a nezískáváte nic zpět.
Vnímání a popularita EU se v naší zemi snižuje, protože vše trvá tak dlouho. To se nám jako proevropské vládě nelíbí. Přijali jsme velmi těžká rozhodnutí ve vztahu k Řecku a Bulharsku, udělali jsme mnoho obtížných vnitřních reforem a očekávali jsme, že to EU více ocení.
Je dobře, že se otevřela debata o jednomyslnosti hlasování v EU a právu veta, o budoucnosti západního Balkánu a politické integraci navržená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
To vše vytváří dobrou atmosféru pro debatu a zformování plánu pro přistoupení. Objevuje se totiž protinarativ, obzvláště ruský a dalších protiunijních hráčů.
A to?
Chtějí prokázat, že EU pro západní Balkán nefunguje, že nemáme co získat a na co čekat, že je pro nás lepší být minimálně neutrální. Čím více konkrétních kroků uděláme ke členství, čím mu budeme blíž a čím jasnější plán bude pro přistoupení, tím spíše tento narativ zmizí. Víte, před čtyřmi roky, když jsme měnili ústavu, hodně lidí se ptalo, stojí to za to?
Říkali, možná je to příliš vysoká cena kvůli členství v NATO. Teď, čtyři roky poté, kdy silné a rozvinuté země jako Švédsko a Finsko žádají o členství v Alianci, máme jasnou odpověď.
Jaký postoj zaujala vaše země ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou a co konkrétního jste udělali? Také jste poslali zbraně?
Vláda Severní Makedonie plně sladila svůj postup s rozhodnutími Evropské unie od prvního dne ruské agrese vůči Ukrajině. Připojili jsme se stoprocentně i k sankcím, vyhostili jsme 11 ruských diplomatů, což je na zemi naší velikosti hodně. Byli jsme velmi velkorysí v nabídce vojenské pomoci Ukrajině. Teď ale přirozeně čelíme následkům a není to jednoduché.
Sankce už Rusy bolí, vzkázal Borrell na konferenci do Prahy
Co považujete za klíčové?
Pro nás je nyní důležité, abychom obdrželi velkou solidaritu od vás ohledně důsledků, kterým čelíme, když jsme projevili jasnou solidaritu s vámi, Unií a s Ukrajinou.
Je pro nás klíčové, abychom byli zváni a účastnili se unijních jednání, například ohledně zásobování energiemi, potravinami. Společně s unijními státy jsme řešili migrační krizi v letech 2015 a 2016, covidovou krizi a teď stojíme společně za Ukrajinou. Proto byste měli ukázat konkrétní kroky, že stojíte za zeměmi západního Balkánu, které se projevily v této těžké době jako důvěryhodný a spolehlivý partner váš i Ukrajiny.