Většina Švédů je poprvé pro NATO

„Je nejvyšší čas,“ uvedla Anna Kinberg-Batrová, nově zvolená šéfka opoziční konzervativní Umírněné strany. Přitom ještě v březnu členství odmítalo 50 procent, zatímco 30 procent se vyslovilo pro.

Až dosud se debata o přistoupení do NATO zadrhávala na třech překážkách: na chybějící podpoře veřejnosti, chybějících hlasech v parlamentu a na Finsku, protože se bralo za hotovou věc, že o případné začlenění by požádaly obě země současně. „První okolnost už neplatí, druhá a třetí se vyvíjejí,“ podotkl list Dagens Nyheter.

Stoupencům zřeknutí se staleté neutrality hraje do karet i fakt, že po vypuknutí ukrajinské krize pronikavě vzrostl počet průzkumných letů ruských vojenských letadel nad Baltem.

Švédy vylekal také incident, kdy se ruský průzkumný letoun nebezpečně přiblížil k civilnímu stroji skandinávských aerolinií SAS, a znepokojil je také loni v říjnu neúspěšný hon na cizí ponorku ve výsostných vodách země tří korunek.

Teprve minulý týden armáda oznámila, že spustila i druhé velké pátráni po neznámé ponorce. Došlo k němu jen týden poté, co ozbrojené síly oficiálně ukončily první hon v okolí Stockholmského poloostrova.

„Námořnictvo prohledalo loňského 31. října vody v okolí hlavního města. Stalo se tak kvůli tipu od důvěryhodné osoby,“ potvrdil mluvčí armády Jesper Tengroth.

Námořnictvo však neobjevilo žádnou ponorku. Švédské úřady později oznámily, že podle důkazů malá ponorka vplula nezákonně do švédských vod a pak unikla do Baltského moře.

Armáda neupřesnila zemi, z níž měla ponorka pocházet. Podle bezpečnostních odborníků však šlo o Rusko. „Nemáme ozbrojené síly, které by šlo brát vážně. Proto se nám Rusové smějí,“ řekl listu Süddeutsche Zeitung Stefan Hedlund, politolog z univerzity v Uppsale.

Anita Söderströmová, učitelka mateřské školy v Göteborgu, televizi ARD vysvětlila, proč už zpochybňuje neutralitu. „Nemyslím si, že by nás čekal osud Krymu. Ale sílí mé pochybnosti, že bychom se sami ubránili.“

Ve Stockholmu se už delší dobu diskutuje o nové obranné strategii. Loni se vláda rozhodla vyčlenit pro armádu víc peněz a objednala nové ponorky a bojová letadla.

Vládní sociální demokracie nadále změnu bezpečnostní strategie odmítá.

„Bylo by to znamení, že chceme zavrhnout naše tradiční postavení státu mimo vojenské bloky,“ odmítla ministryně zahraničí Margot Wallströmová návrh opozice nechat vypracovat studii kladů i záporů možného členství.